Page 6 - IDEA Studie 4 2019 Dopady zvysovani minimalni mzdy

V této studii zkoumáme vliv navýšení MM na zaměstnanost nízko-výdělečných pracovníků v ČR v letech 2013–2017. Vliv MM není možné odvozovat z korelace prostých změn MM a vývoje zaměstnanosti v čase, neboť zaměstnanost ovlivňuje mnoho dalších faktorů. Odhady dopadu MM v ekonomických výzkumech jsou proto vždy založeny na srovnání segmentů trhu práce, firem či pracovníků, kteří byli vystaveni různé výši nárůstu MM nebo byli nárůstem MM ovlivněni s rozdílnou intenzitou, a kteří přitom sdílejí celkový vývoj poptávky na trhu práce. Výzkumy se tedy ptají, zda segmenty trhu práce intenzivněji vystavené nárůstu MM zaznamenaly disproporčně horší vývoj zaměstnanosti. V této práci používáme statistickou identifikační strategii podobnou té, jež je využita například v Machin, Manning a Rahman (2003). Naše výsledky naznačují, že navýšení MM v ČR v uvedených letech výraznější negativní dopad na zaměstnanost neměla.
Literatura
Téma MM je v ekonomické literatuře hojně zkoumáno. Většina nedávných studií tvrdí, že negativní efekty na zaměstnanost neexistují, případně jsou velmi nízké (např. Cengiz, Dube, Lindner, a Zipperer (2017)). Jsou ale i významné výjimky, například Neumark, Salas, a Wascher (2014), kteří pracují s daty z USA, uvádí, že elasticita zaměstnanosti ve vztahu k MM se pohybuje okolo -0,15 pro teenagery a mladé (tj. 1% nárůst MM má za následek 0,15% pokles v zaměstnanosti). Efekty na zaměstnanost podobných velikostí byly nalezeny i u mladých pracovníků v Číně (Fang a Lin, 2013).
Výzkumy zkoumající změny MM v evropských zemích se vesměs shodují, že navýšení MM nesnižuje zaměstnanost, případně jsou tyto efekty velmi malé. Například analýza v Harasztosi a Lindner (2015), která zkoumá 60% nárůst MM v roce 2001 v Maďarsku, ukazuje, že tento velký nárůst MM způsobil výrazný růst mezd zaměstnanců na úrovni MM, ale jeho dopad na zaměstnanost byl zanedbatelný (elasticita zaměstnanosti se pohybuje okolo -0,035). Eriksson a Pytlikova (2004) zkoumali nárůst MM v letech 1999–2002 v ČR. Jejich výsledky naznačují, že nárůst MM měl vliv na růst mezd pracovníků pobírajících mzdu na úrovni MM a minimální nebo žádné negativní dopady na zaměstnanost. Přehled zjištění výzkumů vlivu změn MM na zaměstnanost uvádí Harasztosi a Lindner (2015, Graf 4, str. 52).
Data
V této studii využíváme data z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV)5, která monitorují mzdovou úroveň a pracovní dobu zaměstnanců ve mzdovém sektoru.6 Z pohledu analýzy MM obsahuje šetření ISPV důležité informace o zaměstnavatelích (lokalita firmy a její hlavní odvětví, typ kolektivní smlouvy atp.) a zaměstnancích (výše a struktura mzdy, detailní typ zaměstnání, místo výkonu zaměstnání, pohlaví, vzdělání, odpracované hodiny). Další výhodou šetření ISPV je skutečnost, že obsahuje informace o všech pracovnících, kteří ve sledovaném období ve sledovaných firmách pracovali, a tudíž lze přesně sledovat meziroční změny struktury zaměstnanosti v jednotlivých firmách. Po základním očištění dat je v každém roce, se kterým tato studie pracuje, k dispozici okolo 1,25 miliónu pozorování, což představuje zhruba jednu
5 www.ispv.cz
6 U mzdové sféry jsou v ISPV zahrnuty ekonomické subjekty, které odměňují zaměstnance mzdou podle § 109, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. (U platové sféry jde o odst. 3 téhož zákona.) Český statistický úřad používá mírně odlišné institucionální definice podnikatelské a nepodnikatelské sféry.
4