Page 7 - IDEA Studie 4 2019 Dopady zvysovani minimalni mzdy

třetinu všech pracovníků pobírajících v ČR mzdu. V zájmu zjednodušení používáme v této studii vlastní definici sektorů trhu, která je mírně odlišná od klasifikací CZ-NACE a ISPV7. Podobně pracujeme s upravenými kategoriemi dosaženého vzdělání.
Identifikační strategie
Pro určení kauzálního dopadu nárůstu MM na zaměstnanost bývá v ekonomické literatuře často využívána metoda rozdílu rozdílů.8 Tento přístup měří změny zaměstnanosti odvětvové nebo geograficky definované skupiny pracovníků, kteří byli ovlivněni nárůstem MM, přičemž zohledňuje změny zaměstnanosti, které s nárůstem MM nesouvisí. Tento přístup však v našem případě nelze použít, protože nárůsty MM se týkají celého českého trhu práce, a tudíž není k dispozici kontrolní skupina nevystavená nárůstu MM.
V takové situaci se k měření dopadu MM využívá rozdílné intenzity celostátního navýšení MM u různých firem či jejich částí. Pro identifikaci jednotek, které byly různě intenzivně vystaveny nárůstu MM, využíváme podobnou strategii jako Machin a kol. (2003). V našem případě měříme, jak moc byly firmy a jejich části, které nazýváme zaměstnaneckými buňkami,9 vystaveny změně MM. Tento postup umožňuje zodpovědět otázku, zda u firem a zaměstnaneckých buněk více vystavených nárůstu MM došlo k disproporčně horšímu vývoji zaměstnanosti (nebo odpracovaných hodin) než u firem a zaměstnaneckých buněk méně vystavených nárůstu MM. Míru vystavení nárůstu MM definujeme jako podíl pracovníků, kteří byli v rámci firmy / zaměstnanecké buňky před zvýšením MM placeni pod novou úrovní MM, která bude platit v následujícím roce. Následně porovnáváme nárůst mezd a změny zaměstnanosti u firem a zaměstnaneckých buněk, které podle našeho měření nebyly vystaveny nárůstu MM s těmi, které byly vystaveny nárůstu MM s různou intenzitou. Pro naši analýzu využíváme primárně data o zaměstnancích, kteří patří do spodního 1. kvartilu (čtvrtiny) mzdového rozdělení zaměstnaneckých buněk, tj. mají relativně nízké mzdy. Výsledky odhadujeme pomocí lineárních regresních metod. Konkrétně pro zjištění dopadu navýšení MM na mzdy odhadujeme regresi
∆ log(mzda)i,t = α + β * Intezita vystavení nárůstu MMi,t-1 + δ * Xi,t-1 + εi,t,
a pro dopad na zaměstnanost regresi
∆ log(zaměstnanost)i,t = α + β * Intezita vystavení nárůstu MMi,t-1 + δ * Xi,t-1 + εi,t,
kde ∆ značí změnu mezi dvěma roky, i značí firmu / zaměstnaneckou buňku a t časové období. Koeficienty β udávají dopad míry vystavení nárůstu MM na zaměstnanost resp. mzdy a X představuje vektor kontrolních charakteristik firem / zaměstnaneckých buněk.
7 Např. Činnosti v oblasti nemovitostí ve studii jsou L+M sekce CZ-NACE v ISPV.
8 Anglicky difference-in-differences.
9 Zaměstnanecké buňky jsou vytvořeny jako kombinace typu zaměstnání (CZ-ISCO), firmy a lokace (okresu). Tyto jednotky používáme
zejména z toho důvodu, že jsou z pohledu typu zaměstnanců více homogenní než firmy, což umožňuje výrazně lépe zacílit typ pracovníků, kteří mohou být změnou MM ovlivněni.
5