Page 14 - IDEA Studie 07 2019 Duchodci na trhu prace
P. 14

má také svou subjektivní diskontní míru, kterou diskontuje svou budoucí spotřebu, a ta má poté pro daného jedince nižší užitek než nynější spotřeba.
Dále mohlo umožnění smlouvy na dobu neurčitou zvýšit vyjednávací sílu zaměstnance. Zaměstnanec by mohl mít například možnost sjednat si nižší závazek, což by mohlo vést ke snížení počtu odpracovaných hodin po zavedení Novely. V této práci je předpokládáno, že smlouva na dobu určitou umožňuje zaměstnavateli po uplynutí délky pracovní smlouvy tuto smlouvu neprodloužit, či změnit její podmínky. Zaměstnavatel může například snížit mzdu, či přeřadit pracovníka na pracovní místo s nižší kvalifikací apod. Pokud tedy bude zaměstnanec po zavedení Novely zaměstnán na smlouvu na dobu neurčitou, může to zabránit poklesu mzdy, který je předpokládán v případě přechodu na smlouvu na dobu určitou. Po zavedení Novely by s celkovým příjmem (nesnížená mzda a dávky starobního důchodu) mohl preferovat nižší či vyšší počet odpracovaných hodin, přičemž výsledný efekt Novely by závisel na preferencích dané osoby. Tato hypotéza se opírá o model volby spotřebitele mezi spotřebou a volným časem. V tomto modelu jsou jako vzácné statky chápány nejen předměty spotřeby, ale také volný čas, jehož implicitní cenou je ušlá mzda (za čas, který mohl být odpracován). V případě, že se jedná o osobu s vyšší preferencí volného času, převýší důchodový efekt10 nad substitučním efektem11, a dojde ke snížení počtu odpracovaných hodin. V případě, že se jedná o osobu s nižší preferencí volného času, převáží substituční efekt nad důchodovým efektem, osoba tedy bude za vyšší mzdu substituovat nyní dražší volný čas časem stráveným na trhu práce.
Pracovní motivace osob závisí také na vlastnostech jejich individuální nabídky práce (odvozené z modelu volby mezi spotřebou a volným časem). Nabídka práce důchodce je obvykle strmá (neelastická), a v případě, že začne pro danou osobu převažovat důchodový efekt nad substitučním efektem, začne tento jedinec snižovat počet hodin, které je ochoten odpracovat zároveň s rostoucí mzdou. Dále lze předpokládat, že důchodce má vysokou rezervační mzdu (tedy nejnižší mzdu, za kterou je ochoten na trh práce vstoupit). Lze předpokládat, že důchodce již nemá tak silnou motivaci dále pracovat jako osoby v předdůchodovém věku. Tato osoba má již určitý příjem (starobní důchod) i bez dalšího času stráveného na trhu práce. Lze také uvažovat tak, že stejně jako pro matky na mateřské a rodičovské dovolené, které potřebují silné motivace k dřívějšímu návratu do zaměstnání (protože čas strávený doma s dítětem je pro ně příliš cenný), je také pro důchodce volný čas příliš cenný. K tomu, aby trávili čas na trhu práce, by tedy museli být dostatečně motivováni.
Výsledný dopad zavedení Novely na zaměstnanost osob důchodového věku však mohl být ovlivněn také další souběžně zavedenou Novelou, která zavedla zvýšení procentní výměry i v případě pobírání plného důchodu (o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů), či důchodu v poloviční výši (o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů). Jelikož se však jedná o marginální změnu (již předtím byla procentní výměra zvyšována v případě odloženého čerpání penze), a navíc je zvýhodnění velmi nízké (viz. kapitola Institucionální prostředí), je v této práci tento vliv předpokládán jako zanedbatelný.
10 Důchodový efekt – osoba při zvýšené mzdě bude chtít také více volného času, bude tedy nabízet méně práce.
11 Substituční efekt – zvýšená mzda představuje vyšší náklad volného času, proto bude osoba nahrazovat relativně dražší volný čas prací.
 12




























































































   12   13   14   15   16