Page 23 - IDEA Studie 07 2019 Duchodci na trhu prace
P. 23

odpracovaných hodin důchodců z 39,7 na 38,1 hodin za týden, podle koeficientu u Zasažen*Po došlo ke snížení o 0,71 hodiny za týden po zavedení Novely, v případě šířky intervalu 2 roky došlo ke snížení průměrného počtu odpracovaných hodin důchodců z 41 na 38,6 hodin za týden, podle koeficientu u Zasažen*Po došlo ke snížení o 1,7 hodin, a v případě šířky intervalu 1 rok se počet odpracovaných hodin snížil v průměru o 1,1 hodin za týden, před reformou byl průměrný počet odpracovaných hodin důchodců 41,4 hodin za týden, po reformě 39,5 hodin za týden.
Odhad podle skupin vzdělání
Model byl dále odhadnut podle skupin dle nejvyššího dosaženého vzdělání. Skupina s nižším vzděláním zahrnovala osoby se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity, osoby s vyšším vzděláním zahrnovala osoby se středním vzděláním s maturitou, vysokoškolským vzděláním a doktorským vzděláním.
V modelu proměnné Doba neurčitá ukazuje odhad koeficientu proměnné Zasažen*Po pro skupinu osob s vyšším i skupinu s nižším vzděláním na pozitivní a statisticky významný efekt Novely zákona pro všechny šířky intervalu. Pro skupinu s nižším vzděláním došlo po zavedení Novely ke zvýšení podílu pracovních smluv na dobu neurčitou o 16,7–22,2 p. b. podle šířky intervalu (průměrný podíl smluv na dobu neurčitou byl u pracujících důchodců před reformou 46,4 % a po reformě 67,4 %). Pro skupinu s vyšším vzděláním došlo po zavedení Novely ke zvýšení podílu pracovních smluv na dobu neurčitou o 28–31,1 p. b. podle šířky intervalu (průměrný podíl smluv na dobu neurčitou byl u pracujících důchodců před reformou 44,6 % a po reformě 76,4 %). Více se tedy zvýšila pravděpodobnost smlouvy na dobu neurčitou pro osoby s vyšším vzděláním než pro osoby s nižším vzděláním.
Dopad reformy na Odpracované hodiny vychází jako robustní pouze pro osoby s nižším vzděláním pro všechny šířky intervalu, pro osoby s vyšším vzděláním vychází robustně pouze model se šířkou intervalu 2 roky. Pro tyto případy tedy po zavedení Novely došlo ke snížení počtu odpracovaných hodin a tento výsledek je statisticky významný. Pro osoby s vyšším vzdělání pro šířku intervalu 3 roky vychází efekt také záporný, ale je statisticky nevýznamný, pro šířku intervalu jeden rok vychází efekt kladný a statisticky nevýznamný. Pro osoby s nižším vzděláním došlo po zavedení Novely ke snížení počtu odpracovaných hodin o 1,3–2,5 hodin dle šířky intervalu (pro interval 3 roky byl průměrný počet odpracovaných hodin pracujících důchodců před reformou 40 hodin a po reformě 38 hodin). Pro osoby s vyšším vzděláním v případě šířky intervalu 2 roky došlo ke snížení o 1 odpracovanou hodinu (průměrný počet odpracovaných hodin pracujících důchodců byl před reformou 40,9 hodin a po reformě 38,8 hodin).
Odhad modelu proměnné Zaměstnaný vychází robustně pouze pro osoby s nižším vzděláním pro všechny šířky intervalu, je však statisticky nevýznamný. Model proměnné Zaměstnaný byl odhadnut ještě pro skupinu osob, které dosáhly pouze základního vzdělání. U těchto osob došlo po zavedení Novely ke statisticky významnému zvýšení zaměstnanosti pro všechny šířky intervalu. Zaměstnanost se zvýšila o 10,7 p. b. pro interval 3 roky, o 14,8 p. b. pro interval 2 roky a o 17,9 p. b. pro interval jeden rok. Výsledky tohoto regresního modelu jsou v Tabulce 5A v Příloze na konci této studie. Průměrná výše proměnné Zaměstnaný se pro osoby se základním vzděláním v důchodovém věku zvýšila z 6,7 % na 13,2 % pro šířku intervalu 3 roky, z 9,9 % na 16,1 % pro šířku intervalu 2 roky a z 12,9 % na 20,2 % pro šířku intervalu jeden rok.
21




























































































   21   22   23   24   25