Page 24 - IDEA Studie 07 2019 Duchodci na trhu prace
P. 24

Diskuse a závěr
Tato analýza odhaduje dopady novely zákona o důchodovém pojištění v roce 2008 na podíl pracovních smluv na dobu neurčitou, zaměstnanost a počet odpracovaných hodin důchodců. Pomocí metody rozdílu v rozdílech byl odhadnut vliv na zaměstnanost porovnáním zaměstnanosti před a po zavedení této novely. Zjištění ukazují, že umožnění souběhu výdělečné činnosti prováděné v rámci pracovní smlouvy na dobu neurčitou či smlouvy na dobu určitou delší než jeden rok a pobírání starobního důchodu nevedlo ke všeobecnému zvýšení zaměstnanosti osob důchodového věku, jak by se dalo očekávat. Odhadnuté efekty jsou sice pozitivní, tedy naznačují zvýšení zaměstnanosti důchodců, ale jsou statisticky nevýznamné. Efekt je statisticky významný pouze pro osoby s nízkým vzděláním. Jako motivace k práci v důchodovém věku tedy Novela zafungovala pouze u osob se základním a nižším vzděláním. Jejich míra zaměstnanosti se zvýšila o 17,9 p. b.
Dopady Novely na zaměstnanost osob důchodového věku však mohly být ovlivněny také další souběžně zavedenou novelou, která zvýšila procentní výměry starobních důchodů i v případě pobírání plného důchodu či důchodu v poloviční výši. Jednalo se však o změnu drobnou a zvýhodnění velmi nízké, a proto byl její vliv pravděpodobně zanedbatelný.
Dále se tato analýza zabývala vlivem Novely na podíl pracovních smluv na dobu neurčitou mezi zaměstnanci v důchodovém věku. Zde byl nalezen robustní a statisticky významný pozitivní vliv. Novela tedy zvýšila podíl starobních důchodců zaměstnaných na dobu neurčitou. Průměrný podíl smluv na dobu neurčitou u nich vzrostl ze 45 % na 73 % pro šířku intervalu 3 roky, tedy přibližně o 28 p. b. Také byl nalezen statisticky významný negativní vliv Novely na počet odpracovaných hodin důchodců. Po zavedení Novely došlo tedy ke snížení počtu odpracovaných hodin. Efekt je statisticky robustní především pro osoby s nízkým vzděláním, u kterých došlo k poklesu počtu odpracovaných hodin až o 2,5 hodiny týdně. Tento výsledek lze zdůvodnit například možným zvýšením vyjednávací síly zaměstnance v důchodovém věku. Dalším zdůvodněním tohoto efektu může být vyšší důchodový efekt, který u osoby s vyšší preferencí volného času může při zvýšení mzdy vést ke snížení počtu odpracovaných hodin, protože se zvýšenou mzdou chce nejen více spotřeby, ale také více volného času. Toto zdůvodnění je založeno na předpokladu, že smlouva na dobu neurčitou brání poklesu mzdy, kterému bude důchodce v případě smlouvy na dobu určitou mnohem pravděpodobněji vystaven.
22






























































































   22   23   24   25   26