Page 8 - IDEA Studie 07 2019 Duchodci na trhu prace

Tato práce se zaměřuje na analýzu dopadů novely zákona o důchodovém pojištění z roku 2010. Novela dala možnost souběžného pobírání starobního důchodu a příjmů z výdělečné činnosti i v případě, že je pracovněprávní vztah sjednán na dobu určitou delší než jeden rok včetně sjednání na dobu neurčitou. Do roku 2009 totiž tuto možnost měli pouze lidé pracující na pracovní poměr na dobu určitou, navíc omezenou na dobu nejvýše jednoho roku.
Cílem této studie je zjistit, jaké byly dopady výše zmíněné novely zákona na zaměstnanost důchodců, jimi odpracované hodiny a na jejich podíl smluv na dobu neurčitou. Jelikož novela uvolnila podmínky pro práci v důchodu, mohla vést ke zlepšení podmínek pro tyto osoby na trhu práce ve formě vyšší mzdy či například k lepší vyjednávací pozici zaměstnance. Každoroční obnovování smlouvy na dobu určitou před novelou mohlo mít také negativní vliv na motivace osob důchodového věku pracovat, a takto pobízet zaměstnance k odchodu z trhu práce. Předmětem zkoumání této práce je tedy zjistit, zda mohlo zavedení novely vést ke zvýšení zaměstnanosti. Podle podílu smluv na dobu neurčitou bude zjištěno, zda po zavedení této novely došlo ke zvýšení využívání této formy pracovní smlouvy u pracujících důchodců.
Další část práce pokračuje popisem institucionálního prostředí a zákonů, které souvisí s problematikou souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu.
Souběh výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu: institucionální prostředí
Problematiku souběhu výkonu výdělečné činnosti a výplaty starobního důchodu reguluje §37 zákona č. 155/1995 Sb., zákona o důchodovém pojištění.4 Od roku 1995 prošla legislativa upravující tuto problematiku mnoha změnami. Souběh výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu byl umožněn pouze osobě, která v prvních dvou letech po dosažení zákonného důchodového věku nepřekročila hranici příjmu stanovenou ve výši dvojnásobku životního minima jednotlivce. Tato podmínka byla zrušena zákonem č. 425/2003 Sb. Od roku 1998 byla výplata starobního důchodu podmíněna sjednáním zaměstnaneckého poměru na dobu určitou, délka tohoto poměru však nebyla nijak omezena. Omezení však zavádí novela v rámci zákona č. 425/2003 Sb. s účinností od 1. ledna 2004. Zákon stanovil, že pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti musí být pracovněprávní vztah uzavřen na dobu určitou v délce trvání nejdéle jednoho roku (Šlapák, Holub, 2015).
Cílem této práce je analýza vlivu novely zákona č. 306/2008 Sb. (dále jen Novela), která tuto podmínku ruší. Novela dává možnost souběžného pobírání starobního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti i v případě, že pracovněprávní vztah je sjednán na dobu určitou delší než jeden rok, i je-li sjednán na dobu neurčitou. Novela nabyla účinnosti od 1. ledna 2010. Reformy v rámci zákona č. 306/2008 Sb. byly přijaty také s tím záměrem, aby byla zlepšena finanční udržitelnost základního důchodového pojištění a také dlouhodobá stabilita.
4 - „Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny; polovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěnce. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry; v případě, že se starobní důchod nevyplácí v plné výši z důvodu souběhu s jiným důchodem podle § 59, rozumí se polovinou starobního důchodu polovina procentní výměry vyplácené podle § 59.“(ČSSZ)
- „Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1.“(ČSSZ)
6