Page 11 - IDEA Studie 08 2019 Stigma odsouzenych

Obrázek 2 – Hra na diktátora Jmění 7 známek Rozhodnutí: X známek zaslat Konec: 7-X známek Jmění 0 známek 3X známek obdrženo Konec: 3X známek trojnásobek Zasílatel (mimo vězení) Příjemce (odsouzený) přesnost jejich odhadu byla opět ohodnocena jednou známkou. Pokud by si odsouzení mysleli, že k nim budou lidé mimo vězení chovat menší náklonnost, když jsou informovaní o jejich výkonu trestu, měli by od nich opět očekávat méně známek než od lidí neinformovaných. Pokud odsouzení očekávají stigmatizaci od lidí mimo vězení, měli by v experimentálních úlohách očekávat menší důvěru a náklonnost Psychologická intervence proti pocitu stigmatizace (self-affirmation) Pocit či očekávání stigmatizace je psychologický proces, který může být umocněn nebo zmírněn různými faktory. Výzkum ukazuje, že pokud lidé mají dostatečnou sebedůvěru a víru sami v sebe (například že se zvládnou integrovat do společnosti), stigmatizace na ně má menší vliv (Cohen a Sherman, 2014). Z toho důvodu jsme z literatury vybrali nadějnou psychologickou intervenci, která má za cíl zvýšit sebedůvěru a integritu, a použili její standardní protokol (Creswell a kol., 2013). Psychologické studie využívající tuto intervenci například s nízkopříjmovými skupinami, studenty nebo nemocnými pacienty naznačují, že s dopady stigmatizace na jednotlivce se dá úspěšně pracovat (Hall a kol., 2014, Miyake et al., 2010, Sherman et al., 2000). Zároveň upozorňujeme, že cílem naší studie není vyzkoušet efekt této intervence jako takové na dlouhodobé chování odsouzených, nýbrž pouze otestovat, jestli samotný mechanismus sebedůvěry je relevantním faktorem při vnímání stigmatizace a jestli může být touto intervencí ovlivnitelný. Intervence proběhla tak, že vždy jako první aktivitu výzkumu účastníci seřadili 11 zadaných položek podle toho, jak jsou v jejich životě důležité. Tyto položky zahrnovaly životní hodnoty jako například rodinu a přátele, práci, politiku, sport, koníčky, hudbu nebo smysl pro humor. Každý účastník byl předem náhodně vylosovaný do jedné ze dvou skupin (kontrolní nebo intervenční), které se lišily pouze v položce, o které pak psali desetiminutovou esej. V intervenční skupině psali o tom, proč je pro ně osobně důležitá jejich nejdůležitější položka (nejčastěji byla zvolena položka rodina a přátelé). V kontrolní skupině psali o tom, proč může být položka jimi zařazená na deváté místo důležitá pro někoho jiného. Na základě předchozích studií jsme očekávali, že se účastníkům v intervenční skupině zvýší sebedůvěra a sebevědomí obecně, což by pak mělo snížit 9