Page 12 - IDEA Studie 09 2019 Platy ceskych ucitelu

PLATY ČESKÝCH UČITELŮ: NOVÁ NADĚJE 2019
4. Srovnání učitelských platů v detailu
V následujícím srovnání učitelských platů s jinými zaměstnanci bereme v potaz jejich rozdílné demografické charakteristiky, jako jsou dosažené vzdělání, pohlaví, věk a region výkonu zaměstnání. Takové srovnání totiž lépe vypovídá o platové atraktivnosti učitelské profese vůči relevantnějšímu okruhu profesí mimo školství.
Pro toto srovnání používáme individuální údaje z šetření ISPV, protože to umožňuje rozlišit jak demografické rozdíly, tak tarifní a nadtarifní složky mezd a platů. Sledujeme celkové roční hrubé platy učitelů veřejných škol bez vedoucích pracovníků, a to zvlášť na 1. a 2. stupni základních škol a na školách středních.19 Jejich průměrné a mediánové hodnoty srovnáváme s vysokoškolsky vzdělanými pracovníky podnikatelského a nepodnikatelského sektoru. Protože srovnávat lze věrohodně pouze platy za celý kalendářní rok, představuje údaj za rok 2018 v létě roku 2019 poslední známou skutečnost. Srovnávány jsou platy přepočteny na plné úvazky.
Tabulka 1 dává nahlédnout detailnější srovnání relativních učitelských platů a vývoje posledních let. Obsahuje také konkrétní hodnoty průměrných a mediánových hrubých mezd. Je vidět (sloupec 8), že úroveň mediánových učitelských platů se v roce 2018 oproti roku 2017 zvýšila zhruba o 11 %. Zároveň je třeba vidět, že ve stejné době dynamicky rostly platy vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v celém nepodnikatelském sektoru, o 10,6 % (sloupec 8). Předstih mediánových učitelských platů byl tedy jen necelý 1 p. b. Předstih v růstu průměrných platů byl jen o něco málo vyšší (sloupec 11).
V letech 2017 a 2018, tedy během dvou let, dosáhlo zvýšení učitelských platů vůči roku 2016 téměř 20 %, (sloupce 9 a 12). Ale i toto zvýšení bylo zhruba jen o 1 p. b. vyšší než zvýšení platů vysokoškolsky vzdělaných v celém nepodnikatelském sektoru. Rozdíl tedy představoval zanedbatelnou dvacetinu celkového nárůstu.
Učitelské platy však v letech 2017 a 2018 zaznamenaly výrazný nárůst oproti růstu mezd vysokoškolsky vzdělaných v sektoru podnikatelském. Tam totiž mediánová mzda v roce 2018 narostla pouze o 6,4 % (sloupec 8) a mezi roky 2016–2018 pouze o 12,6 % (sloupec 9).
Spodní panel Tabulky 1 ukazuje procentní mezeru mezi platy učitelů a platy ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v zemi. Jde o podobně koncipovaný ukazatel jako ten v mezinárodním srovnání Grafu 1 . Jistá odlišnost údaje samotného je dána tím, že náš způsob výpočtu a zdroj použitých dat není s výpočtem OECD zcela identický. Vysoká platová mezera v rámci nepodnikatelského sektoru dosahující v roce 2017 více než -20 % se v roce 2018 přivřela jen mírně o zhruba 1 p. b. (sloupce 3 a 6). Za povšimnutí stojí, že mezera mediánových platů byla a zůstává výrazně nižší (cca 10 %) než mezera platů průměrných. Je to dáno tím, že mediánové platy nejsou ovlivněny vysokými platy ve vyšších řídicích pozicích vysokoškolsky vzdělaných.
Vůči mzdám vysokoškolsky vzdělaných pracovníků podnikatelského sektoru zůstává mezera učitelských platů obrovská. V roce 2017 byla téměř -50 % a v roce 2018 stále více než -40 %. V Tabulce 1  jde o rozdíl údaje v posledním řádku a údajů za učitele různých stupňů v řádcích nad ním. Tento údaj je více méně srovnatelný s mezinárodně srovnatelným údajem pro Česko -39 % za rok 2017 a -44 % v roce 2014 v Grafu 1.
19 V klasifikaci profesí CZ-ISCO jde o: 2341 Učitelé na 1. stupni základních škol; 23303 Učitelé na 2. stupni základních škol; 2330 Učitelé na středních školách (kromě odborných předmětů), konzervatořích a na 2. stupni základních škol.
10