Page 23 - IDEA Studie 09 2019 Platy ceskych ucitelu
P. 23

PLATY ČESKÝCH UČITELŮ: NOVÁ NADĚJE 2019
     6. Výzva k obezřetnosti
Ukazatelů úrovně učitelských platů a mezd31 obecně existuje celá řada. Existují totiž rozdíly v definicích, způsobech výpočtu a zahrnutých položkách. Nerozlišování mezi různými ukazateli je pak častým zdrojem nejasností, nepochopení a zbytečných sporů. Diskuse o úrovni učitelských platů a o tempu jejich zvyšování jsou v Česku zatíženy nepřesnou terminologií a vágním odkazováním se na statistické ukazatele i z následujících důvodů:
• Někdy se hovoří o platech učitelů, jindy o širší skupině pedagogických pracovníků. Někdy jde o platy v celém regionálním školství, jindy pouze o platy učitelů na základních školách.
• Někdy jde o platy na konci roku, jindy o průměrný plat za 12 měsíců kalendářního roku nebo o platy v určitém čtvrtletí.
• Někdy se hovoří o zvýšení tarifních složek platů, jindy platů celkových.
• Mnohdy se nerozlišuje mezi platy učitelů ve všech školách a platy pouze ve školách
veřejných.
• Nedostatečně se rozlišuje, zda uváděný údaj o platu zahrnuje či nezahrnuje i platy vedoucích pracovníků ve školství, jako jsou například ředitelé a jejich zástupci.
• Přísliby zvýšení platů se nepřehledně vztahují k různým základnám. Někdy k průměrným platům v zemi, jindy k platům vysokoškolsky vzdělaných, někdy k platům v době slibu, jindy k platům budoucím.
V této studii se snažíme, aby bylo čtenáři dostatečně zřejmé, na kterých údajích je ten který ukazatel založen. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby šlo naše veškerá srovnání prezentovat pomocí jednotné definice učitelských platů. To však z řady důvodů není možné:
• Některé údaje nejsou k dispozici v dostatečně dlouhé časové řadě, protože historicky docházelo ke změnám definic nebo bylo sledování některých ukazatelů ukončeno.
• Některé ukazatele jsou dostupné pouze v mezinárodních srovnáních, jiné naopak mezinárodní srovnání pro rozdílnou metodiku neumožňují.
• Pro výpočet specifických indikátorů je třeba pracovat s daty na úrovni jednotlivých osob, což však není případ pravidelně publikovaných vysoce agregovaných ukazatelů.
Naše analýza používá data z různých zdrojů:
• První část analýzy trendů a mezinárodní srovnání pracuje s převzatými údaji o průměrných mzdách z Českého statistického úřadu (ČSÚ), Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) a z OECD statistik.
• Druhá část analýzy, která bere v potaz demografické charakteristiky učitelů, ukazuje podíl odměn a poskytuje srovnání s ostatními pracovníky veřejného sektoru, je založena na původních datech o platech jednotlivých zaměstnanců v systému ISPV (podrobně viz Příloha 1 ).
Pokud v textu hovoříme o agregovaných údajích a neuvádíme jinak, máme na mysli průměrné hodnoty mezd, platů a případně dalších ukazatelů.
31 Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) používá pro mzdy v nepodnikatelském sektoru termín platy (mzdy v podnikatelském sektoru nazývá mzdami). V této studii v případě učitelů používáme termín platy i v případě, že v několika případech hovoříme o platech všech učitelů, tedy i těch ze škol soukromých, tedy z podnikatelského sektoru.
 21















































































   21   22   23   24   25