Page 5 - IDEA Studie 10 2019 Dary politickym stranam

DARY POLITICKÝM STRANÁM A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY: EVIDENCE Z LET 2007–2014 2019
Hlavní zjištění výzkumu
Tato krátká studie vychází z podrobného akademického článku „Political donations and the allocation of public procurement contracts“ a formou srozumitelnou širší veřejnosti prezentuje jeho nejdůležitější zjištění z pohledu veřejných politik. Pro metodologické detaily a řadu dílčích výsledků čtenáře na tento článek odkazujeme.
Veřejné instituce v České republice ročně zadávaly a zadávají zakázky v hodnotě představující zhruba jednu sedminu HDP. Jedná se o velký objem veřejných prostředků, proto je namístě sledovat, zda jsou tyto prostředky vynakládány efektivně. S tím úzce souvisí i otázka, zda jsou zakázky přidělovány férovým způsobem. Některé dřívější akademické studie ukazují, že tomu tak vždy není. Například Goldman et al. (2013) na případu Spojených států amerických v letech 1990–2004 ukazuje, že firmy s personálními politickými konexemi realizovaly nárůst objemu zakázek s výrazně vyšší pravděpodobností než firmy napojené na opoziční stranu, které naopak vykazovaly pokles objemu zakázek.
V případě České republiky je známa studie IDEA „Dárci politických stran a hnutí na trhu veřejných zakázek“ (11/2016), která ukazuje, že firemní dárci politických stran mají nezanedbatelný podíl na realizaci veřejných zakázek (16,6 % zakázek v letech 2007–2013) a zakázky, které tito dárci získávají, jsou častěji než u ne-dárců zadány v méně transparentních řízeních jako například v užším nebo zjednodušeném podlimitním řízení. Tato studie představuje analýzu založenou na datech z České republiky z období kolem krajských voleb v roce 2008. Akademický článek, na kterém je tato studie založena, došel na datech za delší období (2007–2014) ke kvalitativně stejným závěrům.3 Naše zjištění se tedy vztahují k politické a ekonomické konstelaci v období do roku 2014 a nevypovídají nutně o situaci současné. Avšak téma samotné zůstává aktuální, protože firemní dary v České republice i nadále zůstávají důležitým zdrojem příjmů stranických pokladen. V období kolem voleb v roce 2008 představovaly dary přibližně 10 % stranických příjmů u stran nalevo od středu4 a 23 % až 33 % u stran napravo (Skuhrovec et al., 2015).
Abychom zajistili, že vztah mezi dary politickým stranám a veřejnými zakázkami je kauzální povahy, provedli jsme analýzu v období před a po změně stran u moci v krajích (tj. před a po krajských volbách v roce 2008). Tehdy ve volbách ve všech krajích výrazně uspěla ČSSD a u moci vystřídala doposud vládnoucí ODS. Rozsah tehdejších změn v zapojení stran do krajských vlád shrnuje Tabulka 1 . Ukazuje, že po volbách v roce 2008 se počet hejtmanů za ODS propadl z 12 (ze 13 možných) na 0, a naopak u ČSSD vzrostl z 0 na všech 13, tj. ČSSD obsadila pozici hejtmana ve všech krajích. Podobný trend velkého propadu vlivu ODS a nárůstu vlivu ČSSD je vidět u počtu členů krajských zastupitelstev a rad krajů. V posledních třech sloupcích shrnujeme rozsah těchto změn v procentech. Je zřejmé, že se jednalo o rozsáhlou a rychlou změnu v rozložení politické moci.
3 Kvůli náhlejší a jasnější změně strany u moci, kterou využíváme pro identifikaci kauzálního vztahu, jsme se v této krátké studii rozhodli prezentovat pouze analýzu založenou na volbách v roce 2008.
4 Kromě extrémní levice (tedy KSČM), která dary v podstatě nedostávala.
3