Page 12 - IDEA Studie 13 2018 Dopady zavedeni karencni doby na pracovni neschopnost

Zaměstnanci podle výše mzdy Poslední částí analýzy je odhad dopadu reformy na zaměstnance podle výše jejich mzdy. Ačkoli je třeba mít na paměti, že výše mzdy může záviset i na počtu dní, které zaměstnanec stráví na nemocenské, protože zaměstnavatelé mohou diskriminovat často nemocné zaměstnance. Přesto je užitečné zkoumat, kteří zaměstnanci reagovali na reformu nejcitlivěji. Zaměstnanci s nižšími mzdami reagovali na reformu nemocenské nejcitelněji, tedy nejvíce snížili počet dní, které strávili na nemocenské. Na chování zaměstnanců s nejvyššími platy neměla reforma žádný vliv. Závěry V této studii ukazuji, že v důsledku reformy nemocenské, která zrušila finanční náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci, se okamžitě snížil průměrný počet dní během nemocenské. Tento pokles byl dán zejména snížením počtu lidí, kteří na nemocenskou nastoupili, spíše než zkrácením doby trvání nemoci. Výsledky indikují, že mohlo docházet ke zneužívání systému nemocenské českými zaměstnanci, jak se o tomto problému dlouhodobě diskutuje v tisku. Na základě závěrů studie ale také nelze vyloučit, že se po zavedení reformy zvýšil počet lidí, kteří i přes nemoc chodí do práce. Zaměstnanci v povoláních s flexibilnější úpravou pracovní doby reagovali na reformu menším snížením čerpání nemocenské než zaměstnanci srigidní pracovní dobou a přísnými pravidly pro čerpání nemocenské. V delším horizontu mohl efekt nemocenské interagovat s dopadem hospodářské krize na český trh práce. K tomu se ale tato studie nemá ambici vyjadřovat. Tato studie nemá za cíl hodnotit reformu z roku 2008 z hlediska celkových nákladů a výnosů. Stejně tak nepředjímá jaké výnosy a náklady bude mít v současnosti navržené zrušení karenční doby. 10