Page 7 - IDEA Studie 13 2018 Dopady zavedeni karencni doby na pracovni neschopnost

Pro analýzu rozdílů v míře dopadu reformy na výskyt pracovních absence v zaměstnáních podle míry jejich flexibility a podílu rutinních úkonů bylo využito podle dvoumístného kódu české klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) a napojení charakteristik jednotlivých zaměstnání podle databáze O*NET. V Grafu č.1 je znázorněn vývoj hlavní proměnné (počet dní na nemocenské připadající na jednoho zaměstnance v ČR měsíčně) dva roky před a dva po zavedení reformy nemocenské v lednu 2008. Můžeme pozorovat značnou kvartální sezónnost dat, s pravidelnými vrcholy ve čtvrtém čtvrtletí každého roku, což je způsobeno chřipkovými epidemiemi a dalšími sezónními jevy. Vodorovné čáry značí průměrný počet dnů pracovní absence před a po reformě. Na základě tohoto grafu je vidět, že dopad reformy měl na nemocenský statut zaměstnanců dopad značný. Průměrná nemocnost poklesla z 19 dnů před reformou na 13 dnů po reformě. Pozorujeme 35% snížení dnů nepřítomnosti na pracovišti a 38% snížení průměrného počtu nemocných zaměstnanců. Graf 1: Počet dní v pracovní neschopnosti (PN) za jedno čtvrtletí na jednoho zaměstnance v ČR před a po zavedení reformy nemocenské 30 25 20 15 10 5 0 počet dnů v PN průměr před reformou průměr po reformě Pozn.: Počet dnů v pracovní neschopnosti je včetně víkendů a dnů pracovního volna. 5 1Q2006 2Q2006 3Q2006 4Q2006 1Q2007 2Q2007 3Q2007 4Q2007 1Q2008 2Q2008 3Q2008 4Q2008 1Q2009 2Q2009 3Q2009 4Q2009 1Q2010 2Q2010 3Q2010 4Q2010 Průměrný počet dnů v PN za čtvrtletí