Page 12 - IDEA Studie 16 2016 Predatorske casopisy ve Scopusu

Na pozoru je třeba se mít zejména při práci s Beallovým seznamem vydavatelství. Přioznačení celého vydavatelství jako predátorského nelze vyloučit, že spolu se skutečně pochybnými časopisy jsou s nimi do této kolonky zařazeny i takové, které jsou relativně poctivé. Na tomto seznamu jsou uvedena vydavatelství čítající desítky až stovky titulů, takže se může stát, že některé zčasopisů vjejich portfoliu si predátorskou nálepku nezaslouží. S vysokou pravděpodobností sice nebudou vysoké kvality, ale časopisů s lokálním dopadem, které publikují výzkum s nízkým stupněm novosti, už i dohlavních citačních databází proniklo poměrně dost. Seznam vydavatelství je tedy nutné používat s vědomím, že se jedná o síto, které občas zachytí i to, co by tam být nemuselo.
Seriózní vydavatelství by na druhou stranu mělo být schopno se predátorským praktikám zcela vyhnout. Podobně jako v případě bankovního sektoru jsou služby v oblasti vydavatelství vědeckých časopisů založeny na důvěře, s jejíž ztrátou míří podnikání ke dnu. Byť jen jediný časopis s predátorskými sklony, který vydavatelství rychle nenapraví, může zásadně poškodit pověst celé organizace. Zařazení na Beallův seznam poukazuje přinejmenším na zásadní selhávání vnitřních kontrolních mechanismů. Proto je dobrý důvod se domnívat, že nedostatečný peer review proces bude spíše příznačný pro celé portfolio časopisů predátorských vydavatelství. Případů, kdy má vydavatel pouze jediný pochybný časopis, zatímco ostatní fungují bezvadně, bude poskrovnu.
Další úskalí plyne z časového hlediska. Predátorský statut vychází z toho, co bylo naBeallových seznamech uvedeno 1. dubna 2016. Jeffrey Beall svoje seznamy průběžně upravuje. Záznamy do něj přidává a občas (i když zřejmě nepříliš často) také odebírá, ale zveřejněn je vždy jen aktuální seznam bez údaje o tom, kdy se časopis či vydavatelství stalo predátorským. Dochází navíc i k převzetí titulů, které v minulosti recenzní řízení prováděly řádně, ale novými vlastníky jsou přepnuty do predátorského režimu. Zahrnutím starších výsledků se tak objevuje riziko, že některé prošly zcela standardním peer review. Čím více jdeme do minulosti, tím více se toto riziko prohlubuje, takže historické údaje je třeba brát jako pouze indikativní pro určení trendů. Ztohoto důvodu vprůřezových srovnáních raději používáme pouze údaje z posledních několika let.
10