Page 10 - IDEA Studie 16 2017 Dopady vzdelavacich metod

Naše další zjištění uvedená v Grafu 4 ukazují na existenci určitých rozdílů mezi chlapci a dívkami. Klíčovou pozitivní roli při formování sociálně-emočních schopností hrají v obou případech moderní metody. To však neplatí pro klasické metody, z kterých těží více dívky. Zatímco k průměrnému dopadu klasických metod na sociálně-emoční schopnosti dívek přispívají primárně nejlépe studující dívky, naopak, na vnitřní motivaci a sebedůvěru chlapců mají klasické metody dokonce vliv negativní.
Diskuse a závěr
Tato studie navazuje na výzkumy složitých procesů formování sociálně-emočních schopností a kognitivních dovedností při výuce ve školách. Dosavadní empirické výzkumy se však vlivu různých výukových metod na rozvoj těchto schopností a dovednosti příliš nevěnovaly, přestože dopad výukových metod může být velmi zásadní a případná změna výukových metod finančně i časově relativně nenáročná. Prezentovaná studie je tak jednou z prvních, která do této problematiky poskytuje empirický vhled a shledává výrazné pozitivní efekty používání moderních výukových metod na sociálně-emoční schopnosti českých žáků osmých tříd.
Druhým důležitým zjištěním je, že moderní metody nemají negativní vliv na testované výsledky žáků v měřených předmětech (matematika, fyzika, biologie, chemie, zeměpis). Pokud by toto zjištění potvrdily další výzkumy v České republice, může být větší zapojení moderních výukových metod příležitostí, jak zlepšit výsledky žáků obou pohlaví. Naše výsledky nezavdávají důvod k obavám, že zvýšení využití moderních metod může mít negativní dopad na testované výsledky žáků, které se objevují v odborných i laických diskuzích o změnách pojetí výuky na českých školách.
Třetím významným závěrem našeho výzkumu je, že moderní výukové metody mají pozitivní vliv na formování sociálně-emočních schopností dívek i chlapců, což pro klasické výukové metody neplatí. Ty totiž snižují sebedůvěru chlapců, byť mírně. I v tomto ohledu naše zjištění hovoří ve prospěch intenzivnějšího zapojování moderních metod do výuky v České republice.
Čtvrtým zjištěním je, že výukové metody mají větší dopad na sociálně-emoční schopnosti než například pozorované charakteristiky učitelů. To může být argument pro to, aby se pozornost více soustředila na to, co učitelé ve třídě a v hodinách konkrétně dělají, tedy jak učí.
Věrohodnost námi použité statistické identifikační strategie kauzálních vztahů je založena na předpokladu, že neexistují námi nepozorované charakteristiky učitelů, které zároveň přímo ovlivňují sociálně-emoční schopnosti. Ačkoliv v odhadech zohledňujeme řadu učitelských charakteristik, a tento předpoklad se tedy jeví jako realistický, přesto to nelze říci s absolutní jistotou. Například může docházet k tomu, že více motivovaní učitelé používají moderní metody častěji, což může zároveň přispívat k lepšímu rozvoji sociálně-emočních schopností žáků.
Při interpretacích našich zjištění a výsledků je důležité mít na paměti, že jsou platné pouze pro české školství v situaci, ve které se nyní nachází (nízký podíl moderních metod na výuce), respektive se nacházelo v roce 2007. V zemích, kde jsou moderní metody využívané intenzivněji, by další zvýšení jejich intenzity už podobné efekty mít nemuselo. Dalším omezením studie je, že veškeré závěry jsou postaveny na dostupných datech, tedy na analýze testování v pěti předmětech z oblasti přírodních a technických věd. Oblast humanitních a společenskovědních předmětů a dovedností tedy zůstává neprobádaná.
10