Page 7 - IDEA Studie 16 2017 Dopady vzdelavacich metod

Údaje v Tabulce 2 ukazují, že na českých školách v pěti zkoumaných předmětech v průměru dominují klasické výukové metody.11
Tabulka 2: Průměrná časová intenzita využívání výukových metod v jednotlivých předmětech v 8. třídách
Zdroj: Vlastní výpočty na datech TIMSS 2007
Informace o sociálně-emočních schopnostech žáků jsme získali z žákovských dotazníků. Jde o:
(i) Sebehodnocením posouzenou vnitřní motivaci žáka k učení se (tj. vlastní zájem a radost ze vzdělávání).
(ii) Vnější motivaci k učení se (vzdělávání se kvůli vnějšímu cíli – např. kvůli složení přijímacích zkoušek na univerzitu nebo získání dobré práce).
(iii) Sebedůvěru.
Jak je patrné v Grafu 2 , v mezinárodním srovnání čeští žáci vykazují jednu z nejnižších motivací (vnitřní i vnější) v rámci zemí účastných šetření TIMMS, ale možná překvapivě poměrně vysokou sebedůvěru.
Konečně informace o 711 učitelích těchto žáků pochází z učitelských dotazníků. Data také poskytují detailní informace o samotných učitelích, jako je věk, roky praxe a o osobní motivaci k výuce či osobnímu profesnímu rozvoji.
Přibližně 43 % žáků ve vzorku mělo pro každý z pěti předmětů jiného učitele, 44 % žáků vyučovali čtyři různí učitelé a jen kolem 13 % žáků bylo v uvažovaných pěti předmětech vyučováno třemi učiteli. K dispozici jsme měli údaje o velikost třídy a počtu minut, které učitel ve třídě průměrně týdně strávil. Další podrobnější informace ohledně sběru dat a statistik týkajících se žáků, tříd, předmětů a učitelů lze dohledat ve zdrojové výzkumné studii Korbel a Paulus (2017).
V první řadě jsme se zaměřili na vliv výukových metod na formování sociálně-emočních schopností žáků. V druhé fázi jsme zkoumali vliv výukových metod na výsledky v testovaných předmětech. Ve třetím kroku jsme zkoumali vliv charakteristik učitelů a vliv metod na chlapce a dívky zvlášť.
Všechny tři dílčí analýzy byly realizovány pomocí statistických regresních modelů. V těchto modelech byly vysvětlovanou veličinou sociálně-emoční schopnosti respektive výsledky žáků v testovaných oblastech. Vysvětlujícími veličinami byly především časové intenzity využívání obou výukových metod.
11 Procentuální součet výukových metod nemusí dávat dohromady 100 %, protože se oba typy metod dají aplikovat najednou (například přednášet a vysvětlovat látku na reálných příkladech).
Klasické metody (%)
Moderní metody (%)
Matematika
67
39
Fyzika
65
48
Biologie
61
45
Chemie
68
49
Zeměpis
60
39
7