Page 23 - IDEA Studie 3 2017 Zeny a muzi v ceskem vyzkumu

a studentek i vědců a vědkyň (viz např. Knobloch-Westerwick et al., 2013, nebo Bagues et al., 2017).
Dalším příkladem možných budoucích analýz jsou Kelchtermans a Veugelers (2013), kteří na datech z nizozemské univerzity ukazují, že ženy méně častěji než muži dosahují své první špičkové publikace, ale jakmile již jednou takové publikace dosáhnou, pravděpodobnost že budou mít další špičkové publikace je již s muži srovnatelná. Tento typ výzkumu by umožnil zjistit, v jaké fázi vědecké kariéry a v kterých oborech dochází k otevírání nůžek genderových rozdílů v publikačním výkonu.
V dalším sledu analýz by tedy bylo žádoucí pokročit od popisných studií k identifikaci a kvantifikaci klíčových faktorů, potažmo bariér, které vědecké zastoupení a úspěšnost žen vjednotlivých oborových skupinách ovlivňují. Lze odhadovat, že půjde o faktory související se sladěním profesního a rodinného života, tedy s dostupností míst vpředškolních zařízeních, s možností přerušit granty na rodičovské dovolené, s flexibilitou pracovní doby, nastavením grantových a projektových podmínek. Je však také vhodné zkoumat přítomnost genderových stereotypů či předsudků při najímání a povyšování.
21