Page 8 - IDEA Studie 5 2017 Prisnejsi tresty za vrazdy

10
Graf 1: Dopady poslaneckého návrhu na počet vězňů
Růst počtu vězňů by se koncentroval ve věznicích se zvýšenou ostrahou: v nich by počet vězňů postupně narostl o 46 osob (minimální scénář), respektive 52 osob (maximální scénář).
Zvýšení počtu vězňů o 40 až 78 by představovalo navýšení aktuálního počtu vrahů ve výkonu trestu o 3,4 až 6,6 %.9 Dopad návrhu na počet vězňů by tak byl v absolutních číslech malý, ale nelze jej bagatelizovat. Po amnestii z roku 2013 se totiž opět blíží doba, kdy věznice budou opět výrazně přeplněné. Aktuální kapacita věznic pro výkon trestu je již nyní překročena o 12 %10 a do budoucna lze na základě našich nedávných predikcí očekávat další prohlubování problému (Dušek 2015). Schválení návrhu zákona by tak stávající tlak na přeplnění věznic ještě posílilo. Přeplněnost věznic přitom má velmi negativní důsledky. Horší podmínky podporují kriminogenní efekty věznic – vězni po propuštění z horšího prostředí spíše spáchají další trestný čin. Horší podmínky
9 V 1. čtvrtletí roku 2016 bylo ve výkonu trestu 1 172 vězňů odsouzených za trestný čin vraždy či zabití. Zdroj: vlastní výpočet z databáze VIS Vězeňské služby ČR.
Měsíční statistické hlášení Vězeňské služby ČR za prosinec 2016. Dostupné na
http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-103/mesicni-statisticke- hlaseni-1233/mesicni-statisticke-hlaseni-za-rok-2016, citace 9. 2. 2017.
6