Inflační prezident: Trump bude směřovat k monetární normalizaci

Inflační prezident

Trump bude směřovat k monetární normalizaci

Miroslav Singer

pondělí 21. listopadu 2016

 

Předvolební sliby a povolební realita se často rozcházejí, avšak hlavní témata definující působení Donalda Trumpa v úřadu prezidenta se nejspíš nezmění.

Je pravděpodobné, že bude uplatňována uvolněnější fiskální politika. To by podnítilo inflační tlaky a vedlo v USA k vyšším úrokovým sazbám. Vzhledem k tomu, že dolar je dominantní rezervní měnou, na mezinárodní úrovni by taková situace vedla k silnějšímu dolaru tak, jak tomu bylo na počátku 80. let a na konci 90. let.

Přestože je možné, že může někde přinést komplikace, je takováto monetární normalizace pro světovou ekonomiku v zásadě vítaným jevem. 

Zhodnocení dolaru by pomohlo zvýšit konkurenceschopnost ekonomik Evropské unie, přičemž relativně slabou pozici eura by zřejmě dále umocnily domácí evropské faktory. Politické události včetně italského referenda, jež se má konat 4. prosince, a francouzských prezidentských voleb plánovaných na příští jaro by měly působit proti posilování euru.

Trumpova fiskální stimulace se dost možná stane trendem, který budou napodobovat další aktéři, a to buď z vlastního podnětu, nebo v důsledku tlaku ze strany Spojených států.

Oblastí, kterou je třeba sledovat, je obrana. Nově zvolený prezident upozornil, že americká vláda nemusí nutně pomoct spojencům v Severoatlantické alianci, kteří neplní alianční závazek vydávat 2 % HDP na obranu. Mnohé členské státy, mezi nimi i Česká republika, bohužel podobné závazky již více než deset let ignorují. Ale i bez ohledu na Trumpovo varování se už i samotná EU začíná vypořádávat se skutečností, že v zemích, které si takovou změnu fiskální politiky mohou dovolit, by vzhledem ke zvyšujícím se globálním rizikům mělo mít posilování obrany přednost před fiskální opatrností.

Mezi takové země patří i česká a slovenská ekonomika. Kromě toho obě středoevropské ekonomiky nadále disponují schopnými a relativně výkonnými obrannými sektory, jakož i nezbytným těžkým průmyslem, který je schopen dodat odvětví energetiky vhodná zařízení v okamžiku, kdy budou investice do této oblasti obnoveny. Vládní výdaje na obranu a energetiku by tedy díky fiskálnímu multiplikátoru měly nadprůměrný přínos i pro celou ekonomiku.

A tak by mohlo mít působení Donalda Trumpa v úřadu prezidenta pozitivní ekonomické důsledky. V souvislosti s jeho programem, by ale současně mohlo dojít k problémům v oblasti mezinárodního obchodu. Trumpovy předvolební sliby v této oblasti byly adresovány americkým dělníkům ve výrobě a dalších tradičních odvětvích, kteří jsou přesvědčeni, že budou mít užitek z ochrany před mezinárodní konkurencí. Ve svých prvních prohlášeních po volbách nově zvolený prezident sliboval, že bude hájit zájmy odvětví energetiky, stavebnictví a infrastruktury.

Trump dále před volbami sliboval, že zavede omezení, jako jsou například vyšší cla na obchod se zeměmi jako je Čína, u kterých je přesvědčen, že jim z obchodních vztahů s USA plynou nepřiměřené výhody. Konflikty tohoto druhu by byly znepokojující zejména pro menší otevřené ekonomiky, které známe ze střední Evropy a Asie.

Podobné scénáře by pak oslabily místní měny zemí, které postihlo zpomalení obchodu. Menší ekonomiky tak v kombinaci s rostoucími inflačními tlaky v důsledku americké fiskální expanze čelí po nástupu Trumpa do úřadu možnosti, že nastane prudší růst inflace, což by po letech velmi uvolněných měnových politik vyžadovalo přechod k restriktivnějším politikám. Většinou by i mimo USA šlo o vítanou změnu, i tak to ale nemusí být pro každého procházka růžovým sadem.

Miroslav Singer je bývalý guvernér České národní banky a člen poradního výboru OMFIF. Přednáší na CERGE-EI a na Vysoké škole ekonomické v Praze.


Jedná se o původní text Miroslava Singera v anglickém jazyce zveřejněný na serveru Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), jehož českou verzi vám přináší IDEA.

 

IDEA Zpravodaj