Page 3 - IDEA Home office covid-19 rijen 23 2020

IDEA anti COVID-19 # 23
Kolik nás může pracovat z domova? ŘÍJEN 20201
MATĚJ BAJGAR, PETR JANSKÝ, MAREK ŠEDIVÝ
Shrnutí
• Jak dobře může společnost a ekonomika čelit epidemii covid-19 závisí kromě mnoha dalšího na tom, jaký podíl práce lze vykonávat distančně, tedy z domova. Práce z domova má také potenciál zvýšit produktivitu podniků a kvalitu života pracovníků bez ohledu na covid-19, ale na druhé straně přináší i fenomény nežádoucí.
• Tato studie prezentuje odhady podílu českých pracovníků, kteří by mohli pracovat z domova, na základě detailních dat pomocí mezinárodně uznávané metodologie klasifikace profesí na základě českých dat.
• Naše odhady ukazují, že zhruba třetina pracovníků v Česku je schopna vykonávat svou práci z domova. Tento podíl je srovnatelný s ekonomicky podobně rozvinutými zeměmi a řádově odpovídá podílu pracovníků pracujících z domova ve vrcholu první vlny covid-19 na jaře 2020.
• Schopnost pracovat z domova je rozdělena značně nerovnoměrně mezi různými odvětvími, částmi země a pracovníky s rozdílnou úrovní vzdělání. Zatímco ve finančním sektoru a v sektoru informačních a komunikačních činností mohou z domova pracovat čtyři z pěti zaměstnanců, v zemědělství ale také v oblasti kultury a volného času je to méně než jeden z pěti. Většina vysokoškolsky vzdělaných pracovníků může pracovat z domova, to samé ovšem platí jen pro jednoho z deseti pracovníků bez maturity. V Praze může pracovat z domova zhruba polovina pracovníků, přitom ve většině ostatních krajů je to jen zhruba čtvrtina.
• Veřejné politiky, legislativní a další regulatorní opatření by měly více reagovat na možnosti, specifika a potřeby efektivního využívání práce z domova ve veřejném i soukromém sektoru. Lze očekávat, že pod tlakem okolností éry covid-19 navíc dojde krychlejšímu rozvoji technologií, které práci z domova umožňují a usnadňují. Zároveň lze čekat další vývoj ve struktuře české ekonomiky, odvětvové i profesní, který bude k práci z domova ještě vstřícnější.
1 Tato studie reprezentuje pouze názory autorů, a nikoli oficiální stanovisko Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i. či Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK (CERGE). Za cenné komentáře a rady autoři děkují Danielu Münichovi. Studie byla vydána i díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 a Nadaci Experientia.
1