Page 15 - IDEA Studie 01 2020 Rekrutovani vyzkumniku
P. 15

ODKUD SE REKRUTUJÍ VÝZKUMNÍCI NA UNIVERZITÁCH? 2020      Výsledky Obrázky 1–11  ukazují hlavní zjištění za sledované obory. Zobecňování může být ošidné, protože každý obor vychází poněkud jinak, nicméně určité společné rysy přece jen vysledovat lze. Nejnižší sklon zaměstnávat výzkumníky původně odjinud vykazují univerzity z Česka a ostatních zemí Visegrádské čtyřky. Není výjimkou, aby více než polovina jejich současných výzkumníků měla vazbu na stejnou univerzitu již na začátku kariéry. Naopak výzkumníky, kteří začali kariéru jinde, zaměstnávají nejvíce špičkové univerzity v USA a Velké Británii, jako Princeton nebo Oxford. Podíl jejich současných výzkumníků se stejnou počáteční afilací je zpravidla méně než čtvrtinový. Nicméně univerzity ve Visegrádu v řadě oborů vychází podobně jako KU Leuven, Universität Wien anebo Lund University. Největší rozdíl tedy není podle staré osy „východ vs. západ“, ale spíše mezi globální špičkou a ostatními. Zajímavý je i pohled na podíl výzkumníků s počátečním působištěm v zahraničí. Univerzity ze zemí Visegrádské čtyřky jsou v tomto až na výjimky na nejnižších příčkách. Přitom pro české univerzity je za zahraničí považováno i Slovensko. Pokud bychom se podívali na výsledky jen podle výchozího města, nikoliv konkrétní univerzity, sklon nabírat výzkumníky původně odjinud by byl ještě přirozeně daleko nižší. Například na Univerzitě Karlově nyní působí ve všech sledovaných oborech z více než tří čtvrtin výzkumníci, kteří začínali vědeckou kariéru v Praze. Pokud bychom navíc odlišili seniorní a juniorní výzkumníky, výsledný obrázek by se pro české univerzity převážně posunul směrem k ještě většímu nabírání výzkumníků s prvními články pod hlavičkou stejné univerzity. Nicméně je třeba připomenout, že to částečně odráží i změny v publikačních zvyklostech. Podkladová data ke grafům jsou v Příloze A2 . 13 


































































































   13   14   15   16   17