Page 7 - IDEA Studie 01 2020 Rekrutovani vyzkumniku
P. 7

ODKUD SE REKRUTUJÍ VÝZKUMNÍCI NA UNIVERZITÁCH? 2020      Úvod Nejlepší univerzity najímají výzkumníky na globálním trhu práce. Zájemci z řad vlastních absolventů nemusí být ani bráni v úvahu, aby se zamezilo tzv. akademickému „inbreedingu“. Bez talentů zvenku, kteří přináší nové nápady, přístupy a spolupráci, se totiž světovou úroveň vědy daří udržet jen obtížně. Jakým způsobem však zjistit, do jaké míry univerzity najímají výzkumníky zvenku? Jsou české univerzity v tomto směru méně, či více otevřené než v jiných zemích? Do jaké míry se tato praxe liší mezi obory a mění v čase? Box 1: Akademický inbreeding Za najímání zevnitř, neboli akademický „inbreeding“, je označován sklon univerzit přijímat do akademických pozic své vlastní absolventy. Přílišná míra najímání zevnitř je v akademickém prostředí považována za nezdravou, protože omezuje přísun nových myšlenek zvnějšku a vede k přehnanému napodobování. Podíl najímání zevnitř, který už je za hranou, se liší mezi obory, životním cyklem dané oblasti bádání anebo podle úrovně univerzitního systému. Nicméně ve špičkovém výzkumu se najímání zevnitř omezuje a pracoviště, která chtějí konkurovat těm celosvětově nejlepším, se musí neustále intelektuálně okysličovat přílivem talentu odjinud. Pro další diskusi na toto téma doporučujeme například práce od autorů Gorelov a Yudkevich (2015), Horta (2013), Horta a Yudkevich (2016) anebo Inanc a Tuncer (2011). Z afilací autorů v citační databázi Scopus jsme zjistili, kolik výzkumníků v současné době pracuje na stejné univerzitě jako na začátku vědecké kariéry. Za původně ze stejného místa jsou považováni výzkumníci, kteří publikovali článek spojený s jejich současným působištěm již během prvních dvanácti měsíců od publikace jejich prvního článku včetně. Pokud jejich první články vyšly pod jinou organizací, zjistili jsme, zda to bylo ve stejné zemi, anebo v zahraničí. Do srovnání jsme kromě tří největších českých univerzit – Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci – zařadili i dalších patnáct významných zahraničních univerzit. Přinášíme výsledky pro jedenáct oborů napříč vědními oblastmi, které se v dostatečné míře vyskytují na většině sledovaných univerzit. Naše zjištění jsou celosvětově unikátní. Zajímat by měla nejen manažery výzkumu a akademiky, kteří na univerzitách přímo působí, ale i tvůrce souvisejících politik a potažmo širší veřejnost. V konečném důsledku by zjištění měla zajímat i jejich současné a potenciální studenty, a to zejména doktorandy, protože souvisí s výhledem jejich uplatnění na globálním akademickém trhu práce. Na způsob řízení lidských zdrojů se při hodnocení výzkumných pracovišť až příliš často zapomíná, ačkoliv je pro dlouhodobý rozvoj univerzit velmi důležitý.    5 


































































































   5   6   7   8   9