Page 3 - IDEA Studie 01 2023 Ruce a mozky ceskych zen

Studie 1/2023 Ruce a mozky českých žen stále nevyužity1 LEDEN 2023 JAKUB GROSSMANN, DANIEL MÜNICH Shrnutí • Tato analýza mapuje celoživotní profily míry zaměstnanosti a odpracované doby Češek a změny za posledních dvacet let. Klíčová zjištění jsou popsána formou komentovaných grafů. Ekonomické a statistické detaily jsou popsány v doprovodných textech. • Zhruba do 25. roku věku průměrná odpracovaná doba v zemích EU s věkem roste, jak absolventky škol přichází na trh práce. Podíl pracujících nejmladších Češek se pohybuje lehce pod průměrem zemí EU. V pozdějším věku se růst odpracované doby zpomaluje, v některých zemích dočasně zastavuje a v Česku se dokonce propadá. Tento fenomén úzce souvisí s obdobím mateřství a rodičovství, fungováním trhu práce a nastavením systému podpory rodičovství v té které zemi. • Propad míry zaměstnanosti a průměrné odpracované doby českých žen ve věku 25–34 let (v současnosti typický věk rodičovství) patří dlouhodobě k největším v rámci EU. Představuje dlouhodobě nevyužívanou kapacitu poměrně vzdělané a produktivní pracovní síly českých žen, která by na českém trhu práce našla uplatnění. • Pracovní zapojení Češek se po období typickém pro mateřství a rodičovství menších dětí opět zvyšuje a po padesátém roku věku dokonce převyšuje průměr žen v EU a blíží se profilu českých mužů. Vysoké počty odpracovaných hodin a míra zaměstnanosti českých žen začíná klesat, a to poměrně prudce, až v blízkosti zákonného věku pro ochod do starobního důchodu. • Pracovní zapojení Češek výrazně závisí na úrovni jejich vzdělání. Vyšší zaměstnanost žen se střední školou bez maturity v nejmladším věku je dána hlavně jejich brzkým ukončováním studia. Za abnormálně vysokým propadem pracovního zapojení Češek ve věkové skupině 30–34 let v rámci celé EU stojí zejména ženy s vysokoškolským vzděláním. Vysokoškolsky vzdělané Češky v této věkové skupině v roce 2019 představovaly nejpočetnější skupinu. 1 Za cenné komentáře a rady autoři této studie děkují Aleně Bičákové, Štěpánu Jurajdovi a Kláře Kalíškové. Studie reprezentuje pouze názor autorů, a nikoli oficiální stanovisko Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i. či Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK (CERGE). Veškeré případné nepřesnosti a chyby jdou na vrub autorů. Studie vznikla díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a projektu NPO „Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik“ „LX22NPO5101“. 1