Page 17 - IDEA_Studie_02_2019_Elektromobily

2 Důvody a bariéry rozvoje elektromobility
Důvody podpory rozvoje elektromobility
Podpora rozvoje elektromobility sleduje řadu cílů, mezi něž patří zejména:
• snížení emisí skleníkových plynů s cílem snížit dopady změny klimatu,
• snížení emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší,
• snížení hlukové zátěže vznikající při provozu vozidla,
• snížení spotřeby fosilních paliv vedoucí posléze ke snížení dovozní závislosti na dodávkách ropy zejména z politicky nestabilních regionů (NAP ČM ČR),
• zvýšení konkurenceschopnosti ČR (NAP ČM ČR),
• zařazení elektromobilů do tzv. chytrých sítí („smart grids“) jako nástroje vyrovnávání výkyvů sítě, které budou s rozvojem obnovitelných zdrojů významnější, protože mohou nabíjení v čase rozkládat, a dokonce elektřinu uchovávat a dodávat zpět do sítě (Směrnice 2014/94/EU).
Jedním z cílů podpory rozvoje elektromobility v souladu s evropskými cíli je snížení emisí skleníkových plynů a následně dopadů ze změny klimatu. Dle studie COŽP UK (Máca a Rečka 2017) hybridní naftová vozidla vedou v průměru k o 50–60 % nižším emisím skleníkových plynů, emisní náročnost hybridních benzínových vozidel byla ještě nižší, o 60 až 80 %. Elektrický automobil neprodukuje přímo žádné emise skleníkových plynů, viz Tabulka 2 .
Tabulka 2: Vážený průměr měrných emisí CO2 z provozu u nových vozidel kategorie M1 v letech 2010-2015 podle pohonu/paliva (v g/km)
pohon / rok 2010
naftový 151 hybridní (naftový) – E85 181 elektrické vozidlo 0 LPG 171 CNG 130 benzínový 147 hybridní (benzínový) 59 všechny pohony 149
2011 2012
146 143 – – 166 167 0 0 179 146 151 127 143 139
- 37
145 141
2013 2014 2015
136 133 127 111 65 48 166 159 244 0 0 0 131 145 129 114 101 97 133 131 126 47 26 53 135 132 126
Zdroj: Máca a Rečka (2017), kteří také predikují průměrné emise pro třídu M1 kolem 99 g/km po roku 2020. Měrné emise jsou vážené počty nově registrovaných vozidel dané kategorie v daném roku.
Hodnocení emisní náročnosti technologií by nicméně mělo vycházet z analýzy životního cyklu, tj. zahrnout emise vzniklé nejen z provozu vozidla, ale také emise, za které jsou odpovědné jeho výroba a sešrotování a výroba paliva, přesněji výroba elektrické energie. Dle studie Messagie (2017), elektromobily během svého životního cyklu vyprodukují méně skleníkových plynů než běžná vozidla na naftu, a to dokonce i tehdy, když jsou poháněna elektřinou z energetických mixů s nejvyšším podílem fosilních paliv v EU.
15