Page 42 - IDEA_Studie_02_2019_Elektromobily

Grafy 20–21 a detailně Tabulka A2 v Příloze). Odhadnuté parametry užitkové funkce také slouží k simulaci pravděpodobnosti volby nákupu dané technologie při předem zvolených úrovních atributů všech analyzovaných technologií (výsledky těchto simulací jsou popsány v následující podkapitole). Metoda statistické analýzy dat je detailněji popsána v Příloze .
Které charakteristiky osobního automobilu spotřebitelé upřednostňují?
Češi, kteří si plánují pořídit v blízké době osobní automobil, považují za nejlepší volbu automobil na benzín nebo naftu (CV). Respondenti se však v hodnocení alternativních technologií a platby za ně výrazně liší, zejména u elektromobilů (BEV), u kterých je heterogenita v preferencích nejvyšší. Například respondenti, kteří už teď zamýšlí si pořídit některou z technologií na elektřinu (PHEV, HV, nebo BEV), nepovažují elektromobil za horší než běžný automobil.9 Podobně je to v případě aut na CNG – respondenti, kteří řekli, že zamýšlí si pořídit i tuto technologii, nepovažovali ve volbách v našem experimentu tuto technologii za horší než běžné auto. Toto zjištění platí pro oba segmenty respondentů (s úmyslem si koupit nové nebo ojeté auto).
Pořizovací cena a provozní náklady
Volbu automobilu v našem výběrovém experimentu výrazně ovlivňovaly oba finanční atributy. Jak pořizovací cena automobilu, tak provozní náklady zvyšují pravděpodobnost, že respondent danou technologii zvolí. Respondenti se však výrazně liší zejména v citlivosti na změny pořizovací ceny automobilu.
Změna pořizovací ceny o přibližně 50 000 Kč má srovnatelný efekt na volbu technologie jako snížení provozních nákladů o 1 Kč na 1 km10. V případě, že analyzujeme tuto rozdílnost, zjišťujeme, že v průměru má na volbu automobilu stejný efekt změny pořizovací ceny o přibližně 50 000 Kč jako změna provozních nákladů o 1 Kč na každý km provozu.11
Respondenti, kteří zamýšlí pořídit si nový automobil, jsou méně citliví na změny pořizovací ceny než respondenti, kteří si chtějí pořídit ojetý automobil. Tento závěr je intuitivní: respondenti s úmyslem si pořídit nový automobil obvykle zamýšlí vydat větší obnos, a proto reagují na změny pořizovací ceny automobilů méně než respondenti, kteří zamýšlí utratit menší obnos za automobil. Obdobně, respondenti s úmyslem koupit si nový automobil jsou obvykle bohatší a bohatší lidé reagují na změnu cen méně než lidé chudší (s úmyslem si koupit ojetý automobil).
U obou segmentů však pozorujeme velkou rozdílnost (heterogenitu) v efektu změny ceny na jejich volbu, zatímco tato rozdílnost je patrná u provozních nákladů pouze u segmentu respondentů, kteří zamýšlí si pořídit ojetý automobil nebo ještě neví, zda si pořídí automobil nový nebo ojetý.
9 Koeficient pro BEV u tohoto segmentu je dokonce kladný, ale odhad není statisticky rozdílný od nuly, což platí pro respondenty s úmyslem si pořídit jak nové, tak ojeté auto (viz výsledky modelu prezentovaný v Tabulce A3 v Příloze).
10 U respondentů, kteří zamýšlí koupit ojeté auto nebo ještě neví, zda bude nové nebo ojeté, je dokonce efekt změny provozních nákladů o 1 Kč na 1 km srovnatelný s efektem změny pořizovací ceny o 100 000 Kč (srovnej koeficienty -0,577 u pořizovací ceny a -0,630 u provozních nákladů v Tabulce A3 v Příloze).
11 Rozdílnost v preferencích je v mixed logitu indikována vysokou a statisticky významnou hodnotou odhadu směrodatné odchylky průměru koeficientu pro provozní náklady v mixed logitu, viz Tabulka A1 v Příloze.
40