Page 65 - IDEA_Studie_02_2019_Elektromobily
P. 65

• vzdálenost dojezdu představuje maximální vzdálenost, kterou může vozidlo ujet poté, co je natankována plná nádrž (CV, HV, CNG, PHEV) nebo plně nabitá baterie (PHEV, EV). Dojezd různých typů vozidel se může zásadně lišit podle paliva či pohonu, který využívají a v budoucnu i podle technologického vývoje jednotlivých typů.
K těmto poměrně standardním atributům přibyly další čtyři atributy u obou technologií vybavených baterií (EV, PHEV). Tyto atributy popisovaly délku dobíjení a rozšíření infrastruktury dobíjecích stanic, a to jak normálního, tak rychlého dobíjení. Rychlé plnění stlačeným zemním plynem byla také možnost, která byla aplikována pro CNG.
• délka a infrastruktura normálního dobíjení a plnění:
◦ NabíjetelektromobilaplnitCNGautojemožnéidomaanajinýchmístech.Uelektromobilů se navržená doba dobíjení pohybovala mezi 2 až 10 hodinami, u plug-in hybridů mezi 30 minutami až 2 hodinami.
◦ Doba čerpání benzínu nebo nafty byl čas potřebný k natankování prázdné nádrže a zaplacení, tedy cca 10 min. Tato doba se vztahovala nejen na běžné auto, ale i na CNG auta a hybridní auta, která také jezdí na benzín nebo naftu.
◦ Spolu s informací, jak dlouho trvá normální dobíjení, jsme na kartách také ukázali, jaké bude v ČR pokrytí veřejnými dobíjecími body pro normální nabíjení (INFnormal), které může být
▪ současné (390 dobíjecích stanic),
▪ střední (1 000 běžných dobíjecích bodů do roku 2020 podle Národního plánu
schváleného vládou ČR), či
▪ velké (adekvátní pokrytí sídel v ČR), více viz Příloha.
• rychlé nabíjení baterie nebo plnění CNG
◦ U elektromobilů se délka rychlonabíjení pohybovala mezi 10–45 minutami, u plug-in
hybridů 5–20 minut a u aut na CNG je srovnatelná s tankováním benzínu nebo nafty.
◦ Pokrytí hlavních dálničních a silničních tahů, významných měst a regionálních center mohlo být buď stejné jako nyní, střední, nebo velké. Pokrytí infrastrukturou rychlého nabíjení (INFrychlé) bylo popsáno následovně:
▪ jako nyní (85 rychlonabíjecích stanic nebo 160 veřejných plniček s CNG),
▪ střední (500 rychlonabíjecích stanic nebo 200 veřejných stanic CNG, čehož by se
podle Národního plánu mohlo dosáhnout do roku 2020),
▪ velkým pokrytím rozumíme optimální počet stanic v ČR k zajištění provozu v rámci celé silniční sítě, u CNG kolem 300 veřejných stanic.
Kromě cenových podpůrných mechanismů (viz popis systému bonus-malus) nebo diferencovaného zpoplatnění fosilních paliv a elektřiny je možné spotřebitele motivovat k nákupní volbě řadou dalších nástrojů. S cílem zjistit preference respondentů vůči těmto nástrojům výběrový experiment obsahoval další atributy, které představovaly konkrétní motivační nástroje nebo další výhody. Tyto podpory byly umožněné pro všechny technologie kromě konvenční technologie, u hybridů bylo předpokládáno pouze parkování a poskytnutí dálniční známky zdarma. Motivační nástroje byly popsány následovně:
63















































































   63   64   65   66   67