Page 3 - IDEA Studie 03 2019 Zatizeni domacimi ukoly

Studie 3/2019
Zatížení školními domácími úkoly
v České republice a srovnání se světem1 Duben 2019
VáclaV Korbel, Daniel Münich
Shrnutí
• Zatížení domácími úkoly (DÚ) a jejich užitečnost je nejen v Česku často diskutovaným tématem učiteli, rodiči, odbornou veřejností, potažmo i žáky samotnými. Kromě toho, že ani v odborné literatuře neexistuje shoda nad přínosností DÚ pro vzdělanost žáků, žádný výzkum dosud nezmapoval míru zatížení DÚ v České republice (ČR) v mezinárodním porovnání a jaké faktory (škola, učitel, žák) v něm hrají roli.
• Zjištění na základě dat z šetření TIMSS mezi žáky 4. a 8. tříd v přírodovědných předmětech a matematice ukazují, že čeští žáci jsou v porovnání s ostatními zeměmi zatíženi DÚ velmi málo. Ve 4. třídách stráví nad DÚ v průměru 13 minut na každou vyučovací hodinu, což je pod průměrem ze zúčastněných zemí. V 8. třídách činí průměrné zatížení DÚ na hodinu pouze 9 minut, což je nejnižší hodnota ze všech 45 zúčastněných zemí.
• Analýza faktorů nejvíce ovlivňujících množství a délku DÚ ukazuje, že v ČR i celosvětově je největší rozdíl mezi matematikou a přírodovědnými předměty, kde se v matematice zadává přibližně o třetinu více DÚ, navíc o třetinu delších. V Česku hrají určitou roli charakteristiky učitele jako věk, zkušenosti i styl výuky. Na druhou stranu, charakteristiky učitele, školy a žáků vysvětlují pouze 5 % celkových rozdílů v zatížení DÚ. Výsledky lze interpretovat i tak, že charakteristiky škol, učitelů, ani žáka nemají zásadnější vztah se zatížením DÚ.
• Tato studie neodhaluje kauzální dopady DÚ na studijní výsledky žáků ani jiné přínosy nebo negativa. Nicméně ukazujeme, že odhadnutý vztah (nekauzální) mezi zatížením DÚ a výsledky žáků se výrazně liší podle toho, zda vycházíme z rozdílů mezi zeměmi, mezi školami, anebo z rozdílů uvnitř škol. Tím ilustrujeme, že zjednodušené nebo dokonce pominuté předpoklady odhadů mohou vést k mylným závěrům, jako že větší zatížení DÚ kauzálně zhoršuje žákovské výsledky, jak by někdo mohl usuzovat například na základě mezinárodního srovnání.
1 Díky patří Karlu Gargulákovi a Tomáši Protivínskému za užitečné připomínky k pracovní verzi studie. Veškeré případné nepřesnosti a chyby však jdou na vrub autorů, stejně jako názory a tvrzení ve studii uvedené. Studie vznikla v rámci Strategie AV 21 Akademie věd České republiky a vychází i z výzkumů projektu Grantové agentury České republiky (GA ČR P402/12/G130).
1