Page 15 - IDEA Studie 07 2019 Duchodci na trhu prace

Použitá data a metodologie
Analýza využívá data Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za roky 2007 až 2013. Šetření je realizováno na rotačním panelu, získaná data jsou čtvrtletní a každá domácnost je sledována v pěti po sobě jdoucích obdobích. Pro účely této práce jsou v datovém souboru ponecháni pouze muži ve věku 59 až 65 let. Takto ve vzorku zůstávají osoby ve věku právě před získáním nároku na pobírání starobního důchodu a ty, které nárok na pobírání důchodu právě získaly. Protože v datech VŠPS chybí proměnná počet vychovaných dětí, u žen není možné určit přesný věk nároku na důchod, který se u nich od počtu dětí odvozuje. Proto se analýza zabývá pouze dopadem Novely na muže. Dále byly podle proměnné obvyklého ekonomického postavení z datového souboru vynechány osoby v předčasném starobním důchodu, v invalidním a částečném invalidním důchodu, osoby trvale práce neschopny ze zdravotních důvodů, osoby v domácnosti a osoby s jiným obvyklým ekonomickým postavením (blíže nespecifikovaným).
K identifikaci kauzálních dopadů Novely je použita metoda rozdílu v rozdílech aplikovaná pomocí regresní analýzy, která umožňuje odfiltrovat efekty dalších pozorovaných proměnných. Jako zasažená skupina jsou zvoleny osoby s nárokem na pobírání starobního důchodu a jako kontrolní skupina jsou zvoleny osoby, které nebyly v důchodovém věku a neměly na starobní důchod nárok. K určení nároku na pobírání starobního důchodu je použita věková hranice pro odchod do důchodu platná v jednotlivých použitých letech pro daný ročník narození osoby. Data VŠPS sice neobsahují přesné datum narození, ale je možné ho určit s přesností čtvrtletí daného roku. Takto bylo zjištěno, zda byla daná osoba v důchodovém věku, nebo ještě v předdůchodovém věku. V regresích je použita proměnná Věk s přesností na celé roky. Jelikož lze předpokládat, že mezi skupinami osob před a po dosažení důchodového věku mohou být značné rozdíly, jsou analyzovány pouze osoby, které měly blízko před důchodem (2 roky) a osoby, které důchodového věku právě dosáhly a získaly nárok na pobírání starobního důchodu (2 roky). Čím užší je zvolený věkový interval, tím větší je podobnost zasažené a kontrolní skupiny. Model je navíc odhadnut s použitím širšího intervalu (3 roky) a užšího intervalu (1 rok). K použití metody rozdílu v rozdílech je nutné splnění předpokladu, aby zasažená a kontrolní skupina měly před Novelou společný trend vysvětlované proměnné. Kauzální dopad je tedy odhalen porovnáním zasažené a kontrolní skupiny před a po zavedení Novely zákona.
Vzorek pro analýzy, který zahrnuje osoby 3 roky před a 3 roky po dosažení důchodového věku, obsahuje 46 284 osob. Minimální věk osob je 59,3 let, maximální věk 65 let a věk průměrný je 62,2 let. Kontrolní skupinu reprezentuje 20 834 osob a zasaženou skupinu 25 450 osob.
Jako důležité vysvětlující proměnné jsou pro odhad efektu Novely použity proměnné vzdělání. Lze předpokládat, že vzdělání by mohlo mít do značné míry vliv na zaměstnanost v pozdějším věku osoby. Pokud má osoba vysoké vzdělání, mohla by mít například vyšší mzdu, a být tedy více motivovaná zůstat delší dobu na trhu práce i po dosažení důchodového věku. Dalším důvodem vyšší zaměstnanosti starších osob s vyšším vzděláním by mohl být fakt, že osoby vzdělanější nepracují obvykle na fyzicky náročných pracovních místech, mohou tedy svou práci vykonávat bez větších obtíží i ve vyšším věku. Tento předpoklad je v souladu s poznatkem studie Bakalové a kol. (IDEA 2015), že „vzdělanější jedinci žijí déle, jsou zdravější, mají fyzicky méně náročná povolání, vydělávají více peněz a v průměru odcházejí do důchodu později než jedinci s nižším dosaženým vzděláním“ (Bakalová a kol., IDEA 2015). Další důležité proměnné jsou proměnné rodinného stavu. Proměnné nejvyššího dosaženého vzdělání a rodinného stavu
13