Page 10 - IDEA Studie 10 2022 Ztraty prijmu v pandemii

KOMPENZACE ZTRÁTY PŘÍJMŮ V PANDEMII COVID-19: VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ IDEA 2022 V prvním z dvojic grafů vždy znázorňujeme kategorie domácností podle průměrné změny příjmu v prvním roce trvání protipandemických opatření. Rozlišujeme zde domácnosti, kterým se příjem v průměru nesnížil (zůstal stejný, nebo se zvýšil) a domácnosti, kterým příjem klesl v průměru o méně než 20 %, 20–40 %, nebo o více než 40 %. Ve druhém grafu ukazujeme pokles příjmů skupin domácností v jednotlivých vlnách šetření v období březen 2020–březen 2021, kde uvedená hodnota je průměrným poklesem napříč domácnostmi v každé vlně šetření. V tomto grafu jsou již zahrnuté pouze domácnosti, u kterých příjem v dané vlně oproti období před pandemií poklesl. První dvojice grafů zobrazuje změny příjmu domácností, rozlišených v levé části podle ekonomické aktivity respondentů a v pravé části podle typu pracovní smlouvy u respondentů-zaměstnanců. Z Grafu 1 je patrné, že z hlediska ekonomické aktivity poklesly příjmy nejčastěji veskupině domácností OSVČ. Také ve skupině nezaměstnaných, studentů a osob v domácnosti je značný podíl domácností, kde došlo k poklesu příjmů, což koresponduje s informací z pravé části grafu. Ta ukazuje, že příjem klesal častěji u osob, které pracovaly jednou z prekarizovaných4 forem práce (tedy na dohodu o provedení práce – DPP – nebo dohodu o pracovní činnosti – DPČ), která je u studentů a osob v domácnosti častá. Nejméně často došlo ke snížení příjmu u domácností, kde byl respondentem nepracující důchodce. Vzhledem k tomu, že důchody se nijak neměnily, stojí za poklesem příjmů u malé části “důchodcovských” domácností pravděpodobně fakt, že další členové domácnosti byli ekonomicky aktivní a došlo k poklesu příjmů u nich. 4 Prekarizované formy práce představují nestandardní druhy zaměstnání, které jsou nejisté a nechráněné. Liší se od standardního typu pracovního poměru, kde zaměstnanec práci vykonává pod dohledem zaměstnavatele, který zaměstnancům zaručuje nepřerušovaný pracovní úvazek na dobu neurčitou, se specifikovanou standardní pracovní dobou a zpravidla dalšími benefity. Naproti tomu prekérní práce je např. práce na dobu určitou, práce na částečný úvazek, samostatně výdělečná činnost, práce z domova atd. Nejde tedy o permanentní zaměstnání u jednoho zaměstnavatele. Velkou roli v rozšíření prekarizovaných forem práce hraje přesun pracovní síly z továrních provozů do sektoru služeb a fenomény globalizace. 8