Page 17 - IDEA Studie 10 2022 Ztraty prijmu v pandemii

KOMPENZACE ZTRÁTY PŘÍJMŮ V PANDEMII COVID-19: VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ IDEA 2022 3. Opatření zmírňující dopady pandemie V této části studie nabízíme přehled různých typů opatření zaměřených na boj s negativními dopady pandemie a diskutujeme jejich využití a účinnost v mezinárodním kontextu. Politiky zaměřené na snižování negativních dopadů pandemie covid-19 se dělí na dvě skupiny: dočasná pandemická opatření a automatické stabilizátory (Almeida a kol., 2021). Dočasná pandemická opatření jsou ad hoc opatření přijatá v souvislosti s pandemií s cílem stabilizovat ekonomiku a utlumit negativní dopady pandemie. Ve většině zemí mezi nejdůležitější dočasná pandemická opatření přijatá v boji s pandemií covid-19 patřily dotace mezd zaměstnanců pracujících v odvětvích zasažených pandemií, půjčky a jiná podpůrná opatření (např. daňové úlevy) pro zasažené firmy a podnikatele a opatření cílená na domácnosti (např. jednorázové příspěvky nízkopříjmovým domácnostem).7 Automatické stabilizátory jsou standardní součástí sociální politiky státu, která by měla zabraňovat propadu domácností do chudoby nebo reagovat na složité životní situace. Do této skupiny patří především systém sociální podpory, ale také systém přímých daní, který, pokud je vhodně nastaven, reaguje na pokles příjmů domácností snížením jejich daňového zatížení. V mnoha zemích byl tento automatický stabilizační systém v reakci na pandemii dále posílen – mnoho zemí zvýšilo pokrytí anebo výši různých sociálních dávek,8 případně reagovalo změnami vdaňovém systému.9 Přehled všech opatření přijatých v souvislosti s pandemií covid-19 ve státech EU lze najít v online apendixu studie Almeida a kol. (2021). V boji s negativními důsledky pandemie se ukazuje být velmi důležité zapojení obou typů politik – dočasných pandemických opatření i automatických stabilizátorů. Analýza opatření přijatých v zemích EU ukazuje, že pokud by nebyla přijata žádná dočasná pandemická opatření, disponibilní příjem v EU by klesl v průměru o 9,3 % v roce 2020 v důsledku krize covid-19 (Almeida a kol., 2021). Díky politickému zásahu, namířenému proti těmto negativním dopadům, došlo k poklesu jen o 4,3 %, což ukazuje na významný 7 Např. tzv. CARES Act, který poskytl jednorázové příspěvky 160 milionům nízkopříjmových domácností v USA (Chetty a kol., 2020) nebo jednorázové příspěvky pro nízkopříjmové domácnosti v Austrálii (Li a kol., 2020). 8 Například ve Velké Británii byl výrazně posílen systém podpory nízkopříjmových domácností. Došlo k navýšení tzv. Universal Credit a zvýšena byla také podpora u jiných dávek, u kterých se testuje příjem domácnosti (Brewer a Gardiner, 2020). Ve Španělsku byly navýšeny dávky v nezaměstnanosti a podpora pro zaměstnance pracující v odvětvích zasažených pandemií (Aspachs a kol., 2021). V Austrálii byl dočasně navýšen příspěvek na péči o dítě a zdvojnásobena výše dávek v nezaměstnanosti a dalších vybraných sociálních dávek (Li a kol., 2020). 9 Např. v Irsku byla snížena daň z přidané hodnoty (Doorley a kol., 2020). 15