Page 10 - IDEA Studie 12 2015 Publikacni vykonnost

V Grafu 1a, panel A (vlevo nahoře) formou sloupcových grafů prezentuje pro daný obor počty článků dané země normalizované na populaci ČR v jednotlivých kvartilech a v horním decilu podle AIS. Horní decil představuje články v nejprestižnější desetině oborových časopisů. Aby celková výše grafu pro danou zemi odpovídala celkovému počtu článků, články započítané do horního decilu nejsou započteny do zobrazovaného 1. kvartilu.
Publikační výkon ČR v oboru Chemistry, analytical byl ve sledovaném období 2010-2014 nejvyšší mezi dalšími 11 zeměmi zahrnutými do našeho srovnání. Těsně za ČR následují Slovinsko a Švédsko. Pokud bychom normalizovali publikační výkon na HDP (viz. Tabulka1), byla by ČR vtomto oboru co do celkové produkce ještě výrazněji před Švédskem. Srovnání se Slovinskem by se však téměř nezměnilo, protože normalizační koeficienty ČR a Slovinska pro populaci i HDP jsou téměř totožné. Při normalizaci podle HDP by se ČR přiblížila vyspělým západním zemím z našeho srovnání co do počtu článků v časopisech s vůbec nejvyšším AIS.
Panel B (vlevo dole) prezentuje stejné počty jako Panel A, ale ve formě podílů na celkových počtech článků za danou zemi. Umožňuje tak lépe nahlédnout, jak kcelkovému publikačnímu výkonu přispívají publikace vjednotlivých kvartilech AIS. Je například zřejmé, že vysoký celkový publikační výkon ČR vanalytické chemii, ve srovnání se Švédskem, Finskem či Rakouskem, je dán vyšším podílem článků ve spodních dvou kvartilech, podobně jako je tomu v ostatních postkomunistických zemích našeho srovnání.
Panel C (vpravo nahoře) ukazuje průměrný meziroční růst17 normalizovaného počtu článků v období 2010-2014. Růst je uváděn zvlášť pro články z horní a spodní poloviny časopisů daného oboru podle AIS (1. + 2. kvartil, respektive 3. + 4. kvartil, kde 1. kvartil zahrnuje i 1. decil). Je zřejmé, že celkový počet článků v horní polovině časopisů ve většině zemí rostl o pouhých několik procent ročně, kromě Polska, kde byl růst výrazně vyšší (ale výchozí základna Polska byla nízká). Ve spodní polovině časopisů naopak došlo k výraznému růstu počtu článků v řadě zemí, Rakousku, Estonsku a Polsku, včetně ČR.18 V případě některých oborů nejsou uvedeny růsty v případech, kdy je počet výsledků nízký a v některém z let 2010-2014 byl jejich počet nulový.
17 Průměrný meziroční růst byl spočítán jako průměr meziročních růstů v období 2010-2014.
18 Nakolik k celkovému růstu přispěl nárůst počtu časopisů nově zaregistrovaných do databáze WoS v období 2010-2014 a nakolik přispěl nárůst počtu článků v časopisech registrovaných již dříve naše analýza nerozlišuje. Databáze WoS se typicky rozrůstá o časopisy spíše odspodu, tedy o méně renomované časopisy. Přidávání časopisů do databáze WoS však posunuje hranice kvartilů a decilu dle AIS.
8