Page 3 - IDEA Studie 13 2022 Narust cen energii

Studie 13/2022 Nárůst cen energií a zvýšení příspěvku na bydlení v lednu 2022: Pomohlo to?1 ZÁŘÍ 2022 FILIP PERTOLD, PETR PLETICHA Shrnutí • V reakci na prudký růst cen energií, a tedy nákladů na bydlení od podzimu 2021 vláda Petra Fialy v lednu 2022 přistoupila ke zvýšení stropů – tj. normativních nákladů na bydlení. V této studii analyzujeme, jak toto opatření ovlivnilo počet domácností s nárokem na příspěvek a počet domácností, které příspěvek čerpají. • Zvýšení normativních nákladů na bydlení zvýšilo maximální možnou čerpanou částku příspěvku na bydlení, ale samo o sobě nerozšířilo okruh domácností, které na něj mají nárok. Nárůst počtu domácností s nárokem na příspěvek způsobily vyšší ceny energií. Podle administrativních i sociologických dat se absolutní počet domácností čerpajících příspěvek velmi mírně zvýšil, ale podíl domácností, které příspěvek čerpají na domácnostech s nárokem na příspěvek, se snížil. • Naprosté většině domácností kompenzuje navýšení maximální možné výše příspěvku jen část nárůstu jejich výdajů na bydlení. Například u domácností, kterým podíl výdajů na bydlení na jejich čistém příjmu vzrostl o 15 procentních bodů, zvýšení příspěvku v průměru nahradilo méně než pětinu takto zvýšených výdajů. • Většina domácností o příspěvku na bydlení ví, ale mnohé o něm mají nepřesné informace a chybně usuzují, že na něj nárok nemají. Přestože možnost čerpat vyšší částku učinilo čerpání příspěvku atraktivnější, pro mnohé domácnosti nepředstavuje dostatečnou sumu, aby o něj žádaly. Pravděpodobně je odrazuje i vysoká administrativní náročnost žádosti. 1 Veškeré případné nepřesnosti a chyby však jdou na vrub nás autorů. Studie vznikla díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21: Společnost v pohybu a veřejné politiky. Autoři oceňují úzkou spolupráci s PAQ Research při využití výzkumných dat Život během pandemie, jejichž sběr byl mimo jiné podpořen Akademií věd ČR v rámci programu Strategie AV21: Společnost v pohybu a veřejné politiky. Tato studie reprezentuje pouze názor autorů a nikoli oficiální stanovisko Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i. či Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK (CERGE). Poděkování patří Danielu Münichovi, Danielu Prokopovi a Michalu Šoltésovi za velmi cenné připomínky a návrhy na zlepšení studie. 1