Page 10 - IDEA Studie 14 2015 Zdaneni vysokoprijmovych osob
P. 10

Tabulka 1 Rozdělení vysokých příjmů, rok 2013
             Pásmo rozdělení příjmů
Celkové hrubé příjmy (mld Kč/rok)
Podíl na celkových příjmech (%)
Celkové hrubé příjmy (mld Kč/rok)
Podíl na celkových příjmech (%)
Celkové hrubé příjmy (mld Kč/rok)
Podíl na celkových příjmech (%)
Hranice pásma – hrubý příjem (tis Kč/rok)
Celkem
Zaměstnanci
OSVČ
                 0-25% 357 0-10% 494 0-5% 629 0-3% 755
0-1% 1,230 0-0.5% 1,649
620.3 352.8 234.4 175.1 94.0 63.8
45.2% 25.7% 17.1% 12.8% 6.8% 4.6%
460.9 250.9 171.0 130.8 63.5 39.8
41.9% 159.4 22.8% 101.8 15.5% 63.3 11.9% 44.3 5.8% 30.6 3.6% 24.0
58.3% 37.3% 23.2% 16.2% 11.2% 8.8%
                   Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat SILC, ISPV, a SPLIT. Nezahrnuje zaměstnance a živnostníky s příjmy pod 96 000 Kč ročně.
Celkem do horního procenta spadá 42,1 tisíc osob, z toho 31,4 tisíc zaměstnanců a 10,7 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Horní procento lidí si vydělá celkem 94 miliard Kč hrubého, z čehož 63,5 miliardy připadá na zaměstnance a 30,6 miliardy na OSVČ. Data tak ukazují, že problém zdanění nejvyšších příjmů se týká primárně zaměstnanců, a to jak pokud jde o počty osob, tak celkovou úroveň příjmů. Nicméně relativně jsou OSVČ v horním percentilu zastoupeni disproporčně – představují v něm 25 %, zatímco jejich podíl na ekonomicky aktivní populaci je 16 %.10
Velmi intuitivním měřítkem nerovnosti jsou údaje o tom, jaký podíl příjmů připadá (kumulativně) na jednotlivé příjmové percentily. Příjmy horního percentilu představují 6,8 % celkových hrubých příjmů ze zaměstnání a podnikání, které naše zdroje dat registrují. Oproti tomu příjmy horních 10 % představují 25,7 % celkových příjmů. Rozdělení tabulky na zaměstnance a OSVČ ukazuje zejména, že příjmy zaměstnanců jsou rozděleny mnohem rovnoměrněji než příjmy OSVČ. Na horních 10 % připadá jen 22,8 % celkových příjmů zaměstnanců, na horní jedno procento připadá 5,8 %. U OSVČ si ovšem horních 10 % osob vydělá plných 37,3 % celkových příjmů z podnikání a horní percentil 11,2 %. Vysoká nerovnost příjmů mezi podnikateli vyniká zejména při pohledu na půl procenta podnikatelů se zcela nejvyššími příjmy. Na ně připadá plných 8,8 procenta příjmů z podnikání. Zatímco horní 1 % OSVČ si celkem vydělá 30,6 miliardy Kč, plné 24 miliardy z této částky připadá na tu lépe vydělávající polovinu horního procenta. Nerovnost na špici podnikatelských příjmů
10 Zdroj: vlastní výpočet na základě datového souboru Životní podmínky – SILC 2011, Český statistický úřad 2011.
 8











































































   8   9   10   11   12