Page 18 - IDEA Studie 14 2015 Zdaneni vysokoprijmovych osob

Graf 4 – Mezinárodní srovnání horních mezních sazeb relativně k mezním sazbám na průměrnou mzdu
70% 6,00
60%
50%
40%
30% zaměstnance
5,00
4,00
3,00
) 2,00
Podíl horní 1,00 mezní sazby
Horní mezní sazba (daň z příjmů a pojistné
20% 10%
a mezní sazby při průměrné mzdě
0% 0,00
Zdroj: OECD (2015).
Ohledně ne-progresivity zdanění vyšších příjmů v Česku v mezinárodním srovnání je třeba zdůraznit, že všechny prezentované výsledky zachycují pouze progresivitu v placených daních. Nezachycují tedy celkové přerozdělování skrze sociální dávky a důchody. V Česku výše důchodů závisí jen mírně na výši příjmů. Po zohlednění výše důchodů, které lidé „dostávají zpět“ za zaplacené důchodové pojistné, by se rozdíly mezi Českem a ostatními zeměmi vprogresivitě zdanění u nejvyšších příjmů snížily. Mezinárodní srovnání, zohledňující vazbu mezi pojistným a důchody, nám bohužel není známo. Pro představu, dojaké míry vazba mezi důchody a pojistným ovlivňuje progresivitu kombinovaného daňového a důchodového systému, jsme provedli orientační výpočet alespoň pro Česko. Replikovali jsme analýzu v Tabulce 5, ale pojistné na sociální pojištění zahrnuté v celkové dani jsme vypočetli jako součin základu pojistného a efektivní sazby důchodového pojištění. Efektivní sazba důchodového pojištění od sazby uvedené vzákoně odečítá podíl celoživotních očekávaných diskontovaných starobních důchodů a odvodů na důchodové pojištění, na které má poplatník v dané příjmové skupině nárok. Zohledňuje tedy nejen to, co člověk zaplatí, ale i to, co člověk získá v podobě starobních důchodů zpět. Kvantitativně je efekt zohlednění důchodů překvapivě malý. Podíl horního percentilu na celkových příjmech
16
Estonia Czech Republic New Zealand Hungary Mexico Slovak Republic Turkey Poland Chile Switzerland Korea Austria Iceland Luxembourg Greece Australia United Kingdom Norway Germany Italy United States Canada Israel Japan Ireland Spain Netherlands France Denmark Sweden Finland Belgium Slovenia Portugal