Page 28 - IDEA Studie 14 2015 Zdaneni vysokoprijmovych osob

Dosažení progresivity by vyžadovalo výraznější zvýšení horní sazby, prakticky alespoň na úroveň mezní sazby zaměstnanců pod stropem pojistného, tj. 49 %. Takto vysoká sazba už ovšem opouští intervaly optimálních sazeb, odvozené v předchozí kapitole. Alternativní cestou kprogresivnějšímu zdanění je potom podstatně komplexnější daňová reforma, měnící i slevy na dani a daňové sazby pro poplatníky s nižšími příjmy, a potenciálně i nepřímé daně.
Tabulka 7 Podíly na daních – po navrhované reformě
Celkem Zaměstnanci
Kumulativní Kumulativní Kumulativní Kumulativní Kumulativní Kumulativní
OSVČ
Centil
podíl celkové daně v %
podíl hrubých příjmů v %
podíl celkové daně v %
podíl hrubých příjmů v %
podíl podíl hrubých celkové daně příjmů v %
v %
0-25% 0-10% 0-5% 0-3% 0-1% 0-0.5%
46.7% 26.7% 18.0% 13.5% 6.7% 4.3%
45.2% 25.7% 17.1% 12.8% 6.8% 4.6%
44.4% 41.9% 24.6% 22.8% 16.8% 15.5% 12.7% 11.9% 5.8% 5.8% 3.4% 3.6%
62.0% 40.9% 26.2% 18.5% 12.8% 10.0%
58.3% 37.3% 23.2% 16.2% 11.2% 8.8%
Zdroj: vlastní výpočty
Pokud jde o rozpočtové dopady, námi navrhované změny nejsou zcela rozpočtově neutrální, protože by snížily celkové příjmy veřejných rozpočtů o 1,6 miliardy Kč.
Dovedeme si představit i jiná řešení dílčích aspektů v takto koncipované reformě. Například zdravotní pojistné bez stropu a sazby zdravotního pojistného a daně z příjmů nad hranicí čtyřnásobku průměrné mzdy zkombinované tak, aby jejich součet byl 40 %. Toto řešení nesnižuje příjmy zdravotních pojišťoven, které by v předchozím návrhu musely být částečně kompenzovány ze státního rozpočtu. Samostatnou kapitolou je, zda se horní sazba má vztahovat i na kapitálové příjmy. To souvisí s obecnějším hledáním vhodné balance mezi zdaněním příjmů z práce a kapitálu, kde vyšší mobilita kapitálu je argumentem pro nižší zdanění příjmů z kapitálu, naproti tomu potřeba zamezit daňové optimalizaci je argumentem pro pokud možno stejné zdanění.
26