Page 37 - IDEA Studie 14 2015 Zdaneni vysokoprijmovych osob

Konečně optimální sazby závisí také na tvaru rozdělení příjmů. Čím více je pravý konec rozdělení příjmů „protáhlejší“, tím jsou daňové sazby nižší.36
Tabulka D1 je rozšířenou verzí Tabulky 8 z hlavního textu. Kromě optimálních mezních sazeb uvádí i konkrétní hodnoty zvolených parametrů pro jednotlivé scénáře. Elasticity příjmů by ideálně byly zvoleny na základě jejich empirických odhadů na českých datech; bohužel takové odhady nejsou dosud k dispozici. Jako střední variantu analýzy jsme proto převzali odhady elasticit z jiných zemí, které lze považovat za současný konsenzus či spíše horní hranici konsenzu.37 Důvodem pro horní hranici je fakt, že v českém systému lze očekávat elasticity spíše vyšší než např. vUSA či Británii. Např. vyšší podíl šedé ekonomiky38 nebo vysoké rozdíly ve zdanění OSVČ a zaměstnanců jsou indikátory toho, že v Česku je relativně širší prostor pro vyhýbání se daním. Elasticity rostou s výší příjmu, což je velmi konzistentní empirické zjištění. V nízkých a vysokých scénářích elasticit jsou hodnoty elasticit pozměněny tak, aby zůstaly v mantinelech realistických hodnot.
Parametr vyjadřující preferenci k přerozdělování nelze přímo změřit z empirických dat. Ve střední variantě jsou hodnoty pro desátý a pátý příjmový percentil nastaveny tak, aby získané optimální mezní sazby odpovídaly aktuálním sazbám. Tím netvrdíme, že aktuální sazby jsou optimální. Ale zdanění vysokopříjmových osob nelze nastavit izolovaně od zdanění poplatníků „pod nimi“. Aktuální sazby nějakým způsobem reflektují preference společnosti k přerozdělování. Jsou konzistentní s hodnotami parametru preference k přerozdělování pro desátý a pátý horní percentil na úrovni 0,8 a 0,6. To znamená, že příjmy těchto lidí mají ve společenském blahobytu 80%, respektive 60% hodnotu ve srovnání s příjmy průměrného člověka.
36 Konkrétní vzorce pro kalibraci optimálních sazeb jsou:
pro horní mezní sazbu a
𝑇′(𝑧) = 1 − 𝑔(𝑧)
1 − 𝑔(𝑧) + 𝑎 ∙ 𝑒(𝑧)
𝑇′(𝑧) =
1 − 𝑔(𝑧)
1 − 𝑔(𝑧) + 𝑧h(𝑧) ∙ 𝑒(𝑧) 1−𝐻(𝑧)
pro příjmová pásma pod horní sazbou. Jsou převzaty z Piketty and Saez (2013). T’(z) značí mezní daňovou sazbu při příjmu z, g(z) je parametr vyjadřující preferenci k přerozdělování, e(z) je elasticita zdanitelného příjmu, a je parametr Paretova rozdělení nejvyšších příjmů (rozdělení nejvyšších příjmů je typicky velmi dobře aproximovatelné Paretovým rozdělením) a h(z) a H(z) jsou hustota a distribuční funkce rozdělení příjmů v příjmových pásmech pod horní sazbou.
37 Saez, Slemrod and Giertz (2011).
38 Fridrich Schneider, zřejmě hlavní autorita v oboru měření šedé ekonomiky, v nedávné průřezové studii odhaduje rozsah šedé ekonomiky v Česku na 15,5 % HDP, zatímco např. ve Velké Británii 9,7 % a v USA 6,6 % (Schneider 2013).
35