Page 8 - IDEA Studie 14 2015 Zdaneni vysokoprijmovych osob

Rozevírající se nůžky mezi nejvyššími příjmy a příjmy „obyčejných“ lidí mají důsledky pro daňovou politiku. Požadavek, aby daňový systém pomáhal zmírňovat příjmovou nerovnost nebo aby ji přinejmenším neprohluboval, je důležitější než dříve. Daňový systém by měl být řadovými voliči vnímán jako v zásadních rysech spravedlivý. Považujeme to za důležité i pro zachování legitimity kapitalismu a demokracie v očích řadových voličů. Případné nabourání této vnímané legitimity může být závažnější negativní ekonomické důsledky než dílčí neefektivnosti způsobené klasickými dopady daní na podnikatelskou a pracovní aktivitu. Minimálním požadavkem na zdanění nejvyšších příjmů je – dle našeho subjektivního pohledu – aby poplatníci s nejvyššími příjmy platili alespoň stejný podíl daní jako je podíl jejich příjmů. Tj. daně by měly ve vyšších příjmových pásmech růst s příjmem alespoň proporcionálně. K tomuto minimálnímu požadavku se v této studii opakovaně vracíme v kvantitativních analýzách a doporučeních pro český daňový systém.
Daňová politika by měla vycházet z evidence – dat, fakt a empirických analýz. Cílem této studie je část těchto dat, fakt a analýz poskytnout. V první části (kapitoly 2 a 3) přinášíme základní statistiky o počtech, příjmech a reálném zdanění nejlépe vydělávajících zaměstnanců a živnostníků. Přidaná hodnota této analýzy spočívá zejména ve vyplnění informační mezery. Stát totiž má k dispozici několik standardních zdrojů dat o příjmech obyvatel (daňová přiznání, šetření SILC, šetření mezd), ale v každém z nich chybí – i v daňových přiznáních – nezanedbatelná část špičkově placených zaměstnanců nebo podnikatelů.7 Vhodnou kombinací těchto zdrojů dat a vlastního daňového modelu jsme vytvořili dosud zřejmě nejkompletnější obraz o rozdělení a zdanění příjmů na vrcholu příjmového spektra.8
I přes snahu o co nejširší záběr jednotlivých zdrojů dat je nutné zmínit jejich omezení. Zachycují primárně výdělky spojené s prací, ať už mzdy zaměstnanců, zisky OSVČ či podíly na zisku společníků obchodních korporací. Nezahrnují kapitálové příjmy, z nichž se daň platí srážkou přímo u zdroje (úroky, dividendy akciových společností). V tomto směru nevyhnutelně podhodnocují příjmy rentiérů a některých podnikatelů. Zachycují pouze oficiálně vykazované příjmy. Reálné příjmy řady lidí jsou logicky vyšší o zatajené a
7 Důvodem je, že za většinu zaměstnanců odvádějí daně zaměstnavatelé. Z jejich agregovaných přiznání stát už nedokáže zjistit výši příjmů či uplatněné slevy na dani konkrétních zaměstnanců. Individuální daňová přiznání podávají všichni živnostníci a ze zaměstnanců jen ti, kteří mají více zdrojů příjmů či jinak komplikovanější daňovou situaci. O příjmech podléhajících pojistnému, tj. příjmech ze zaměstnání a podnikání, má kompletní data Česká správa sociálního zabezpečení. Ale nelze z nich zjistit řadu relevantních dat pro daňovou politiku, například uplatněné slevy na daních, odpočty hypoték apod.
8 Pro popis dat a diskusi jejich omezení odkazujeme čtenáře na dodatek.
6