Page 12 - IDEA Studie 14 2017 Rodinna politika ve volebnich programech

I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Rodinná politika ve volebních programech: přehled a rozbor
návrhem je pak další zvýšení slev na dani na dítě (ANO, KSČM, KDU-ČSL) nebo zavedení jejich valorizace (SPO).
Strany také často slibují zavedení nových slev na dani nebo odečitatelných položek jako je sleva na dani na volnočasové aktivity dětí (KSČM), zařazení nákladů na služby spojené s hlídáním dětí a domácími pracemi mezi odečitatelné položky ze základu daně (TOP 09), nebo sleva na pracující manželku/manžela ve výši 12 tis. Kč v případě péče o nezaopatřené dítě (ODS). ČSSD a ODS pak navrhují znovuzavedení společného zdanění manželů.
Komentář:
Rozdílné formy zvýšení daňových úlev mají velmi rozdílné dopady na rodiny, veřejné rozpočty i celou ekonomiku. Návrhy na snižování odvodů na sociální pojištění jsou ve volebních programech opakujícím se slibem, je tedy zřejmé, že strany jsou si vědomy velmi vysokého zdanění práce v ČR, jehož snížení opakovaně navrhují Evropská komise i OECD (EC 2017, OECD 2017). Plošné snižování odvodů na důchodové pojištění, které navrhuje TOP 09 a ODS, by zasáhlo rodiny s dětmi i bezdětné jedince stejně, nezvyšovalo by tedy dále rozdíly ve zdanění bezdětných rodin a rodin s dětmi. Nevýhodou plošného snižování odvodů jsou jeho vysoké náklady pro státní rozpočet, snížení odvodů jen o jeden procentní bod by stálo asi 15 mld. Kč ročně. Cílené snížení odvodů pro matky s dětmi, navrhované Realisty a SZ, má velkou výhodu v tom, že snižuje efektivní zdanění skupiny osob, která dnes čelí velmi vysokému zdanění a je také skupinou, kde snížení daňové zátěže může přinést největší odezvu v podobě zvýšení zaměstnanosti (Šatava, 2016). Navíc není oproti plošnému snižování zdaleka tak nákladné pro státní rozpočet, naopak může přinést zvýšení příjmů státního rozpočtu díky nárůstu zaměstnanosti.
Některé strany navrhují další zvyšování slev na dani na dítě (ANO, KSČM, KDU-ČSL, SPO). Vzhledem k tomu, že slevy na dani na dítě může využít jen jeden z rodičů, tento návrh snižuje efektivní zdanění pouze tzv. prvnímu vydělávajícímu v rodině, což je zpravidla muž. Další zvyšování slev na dani na dítě tedy zvyšuje rozdíly ve zdanění žen a mužů v neprospěch žen, jak jsme podrobněji ukázali ve studii Kalíšková a Münich (2015). Znovuzavedení společného zdanění manželů (ČSSD, ODS) má pak přímé negativní dopady na pracovní motivace žen s pracujícími manžely, protože výrazně podporuje rodiny s jedním vydělávajícím oproti těm, kde pracují oba manželé (Kalíšková a Zapletalová, 2014). V případě ODS je však návrh na zavedení společného zdanění manželů poněkud matoucí, protože jejich program zároveň odmítá jakoukoli formu daňové progrese a bez té nemá společné zdanění manželů velký smysl.4
4 Společné zdanění manželů by mohlo v systému rovné daně pomoci pouze velmi specifickému typu párů, kde jeden z manželů má velmi nízké příjmy v intervalu 68 000–124 000 Kč ročně (tedy 5 700–10 300 Kč měsíčně) a je tedy v situaci, kdy jeho partner na něho už nemůže uplatnit slevu na manžela/manželku bez příjmu, ale zároveň on sám nemůže ještě v plné výši uplatnit základní slevu na poplatníka.
12