Page 7 - IDEA Studie 14 2022 Rodicovska
P. 7

VLIV ZVÝŠENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU NA PARTICIPACI ŽEN NA TRHU PRÁCE IDEA 2022  1. Úvod Ve vyspělých ekonomikách tvoří značnou část výdajů na rodinnou politiku přímá finanční podpora rodin. V evropských zemích dosahují rodinné dávky a příspěvky na děti průměrně až 2,3 % HDP a 8,5 % celkových výdajů sociální politiky.3 Jedním z důležitých aspektů debaty o nastavení podpory rodičovství je dopad konkrétních nástrojů na ekonomickou aktivitu rodičů, tedy odhad elasticity nabídky práce vůči změnám v nepracovním příjmu domácnosti. V roce 2020 došlo v České republice k razantnímu navýšení částky vyplácené rodičům prostřednictvím rodičovského příspěvku. Jeho celková výše vzrostla s 1. lednem 2020 o 80 tis. Kč, tedy o 36 % oproti původní výši. Nárok čerpat navýšený příspěvek měli nejen budoucí rodiče, ale i všichni ti, kteří rodičovský příspěvek právě pobírali. Informace o plánovaném zvýšení částky rodičovského příspěvku vešla ve známost několik měsíců předem. Rodiny tedy mohly v určitých případech prodloužit čerpání příspěvku tak, aby na navýšenou částku dosáhly. Reforma rodičovského příspěvku představovala nárůst nepracovního příjmu, který mohl ovlivnit rozhodování určitých skupin rodičů (především matek) o zapojení na trhu práce. Dopady reformy kvantifikujeme pomocí metody tzv. rozdílu v rozdílech matek, které některé mohly, ale některé nemohly čerpat vyšší rodičovský příspěvek v obdobích před a po zavedení reformy. Naše zjištění ukazují, že navýšení rodičovského příspěvku vedlo k razantnímu snížení ekonomické aktivity matek, a to jak ve smyslu snížení podílu ekonomicky aktivních matek, tak ve smyslu snížení odpracovaných hodin. Dopad zvýšení příspěvku na ekonomickou aktivitu matek se projevil zejména u těch, které v době reformy pečovaly o své první dítě a u matek s vysokoškolským vzděláním. Naše zjištění jsou v souladu s předchozí evidencí zabývající se vlivem finanční podpory rodičů na jejich pracovní zapojení a elasticitou nabídky práce vůči nástrojům rodinné politiky v ČR (Bičáková & Kalíšková, 2022).  3 Eurostat: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/bookmark/6fb06e53-e3ce-46fc-93f7-9f5d475f077c?lang=en 5  


































































































   5   6   7   8   9