Page 8 - IDEA Studie 18 2017 Rust prijmu domacnosti

Disponibilní příjmy jednotlivců
Základním ukazatelem použitým v naší studii jsou disponibilní příjmy jednotlivce. Ty ukazují, s jakým množstvím peněz mohou jednotlivci teoreticky průběžně nakládat. Vývoj tohoto příjmového ukazatele tedy zachycuje vývoj životní úrovně osob přesněji než například mnohem více sledovaný vývoj hrubých mezd. Na druhé straně je třeba mít na paměti, že do životní úrovně osoby se kromě jeho disponibilních příjmů promítá také výše úspor, velikost majetku a další nefinanční životní podmínky, které je obtížné či přímo nemožné kvantifikovat (např. životní prostředí, dopravní obslužnost, kvalita a dostupnost veřejných služeb).3
Disponibilní příjmy jednotlivce, neboli čisté reálné ekvivalizované příjmy jednotlivců v letech 2005 až 2015 kvantifikujeme na základě dat z Výběrových šetření příjmů a životních podmínek (SILC) Českého statistického úřadu z let 2006 až 2016.4 Databáze SILC pro každou osobu v daném roce obsahuje informace o celkových hrubých příjmech její domácnosti za předchozí kalendářní rok. Z nich jsou čisté ekvivalizované příjmy osoby v daném roce spočteny tak, že je hrubý příjem jeho domácnosti zvýšen resp. snížen o obdržené dávky resp. odvedené přímé daně a odvody. V dalším kroku je zohledněn vliv inflace, aby byly hodnoty příjmů srovnatelné v čase co do hodnoty jejich kupní síly.5 Konečný údaj o reálném disponibilním příjmu členů domácnosti je následně získán rovnoměrným rozpočítáním tohoto příjmu mezi její členy6.
3 Čistý reálný ekvivalizovaný příjem v tomto směru trpí podobnými omezeními jako například široce používaný ukazatel chudoby, relativní příjmová chudoba. Tyto ukazatele měří životní úroveň, respektive chudobu, dle velikosti ekvivalizovaných příjmů domácnosti. Životní úroveň i chudobu přitom ovlivňují například také velikost úspor nebo majetku.
4 Jde o každoroční data SILC z let 2006 až 2016, která pro daný a předchozí kalendářní rok obsahují údaje o ekonomické a sociální situaci přibližně 20 tisíc jednotlivců a jejich domácností. Jednotlivci přitom v každém šetření věrně reprezentují osoby žijící v tzv. „soukromých domácnostech“, vyloučeny jsou osoby žijící v kolektivních zařízeních (domovy důchodců, věznice, ubytovny), v nouzových obydlích či zcela bez domova. Většina charakteristik domácností i osob (mj. vzdělání a věk) se vztahují k roku šetření, zatímco pouze příjmy a „ekonomický status“ osob se vztahují k předchozímu roku.
5 Ve výpočtu pomocí CPI převádíme ekvivalizované příjmy na hodnoty roku 2015. Používáme hodnoty CPI publikované Českým statistickým úřadem dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/isc_cr.
6 K tomuto účelu používáme spotřební jednotky podle upravené stupnice OECD. Ty jsou pro studii, která téměř výlučně analyzuje údaje za ČR, vhodnější než spotřební jednotky upravené dle stupnice EU. Spotřební jednotky podle upravené stupnice OECD mají váhy definovány takto: první dospělý v domácnosti = 1,0, každý další dospělý (osoba starší 13 let) = 0,7, každé dítě (třináctileté nebo mladší) = 0,5. Toto ekvivalizování, standardní u podobných výzkumů k zohlednění velikosti domácností, provádíme u všech příjmů a příjmových konceptů ve studii.
6