Page 13 - IDEA Studie 1 2022 Dopady karencni doby

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ: CO ZPŮSOBILO ZAVEDENÍ KARENČNÍ DOBY IDEA 2022 Nevýhodou prostého srovnání doby strávené vpracovní neschopnosti před a po reformě je skutečnost, že změny v čerpání nemocenské mohou být způsobeny řadou dalších faktorů, se stejným načasováním jako zkoumané reformy, a tudíž jednotlivé vlivy nelze odlišit. Proto v naší analýze využíváme identifikační strategii, která kromě rozdílu mezi obdobím před a po reformě systému nemocenského pojištění využívá i data o rozdílné míře, s jakou byli zaměstnanci v jednotlivých okresech vystaveni infekčním nemocem. Používáme tedy tzv. metodu rozdílu v rozdílech. V ní je rozdíl mezi intervenční a kontrolní skupinou pracovníků dán rozdílem v intenzitě, sjakou zaměstnanci jednotlivých okresů potřebovali čerpat dávky nemocenské. Pracovníci v okresech s vysokým výskytem případů chřipky totiž měli vyšší potřebu čerpat dávky nemocenské než lidé v okresech, kde se chřipka šířila výrazně méně. Pro odhad velikosti dopadu reformy nemocenského pojištění na absenci zaměstnanců srovnáváme skupiny zaměstnanců voblastech s vysokým a nízkým výskytem chřipkových onemocnění v období před a po reformě nemocenské. Vzhledem ktomu, že u každého zaměstnance máme kompletní záznam o jeho absencích (z důvodu čerpání nemocenské, placené dovolené a neplaceného volna), přinášíme i vhled do mechanismů změn chování zaměstnanců v reakci na výskyt epidemií a na změny v nastavení nemocenské. Přínosem našeho metodologického přístupu je i to, že díky využití dat o výskytu nemocí můžeme odhadnout, zda a jak reforma nemocenské ovlivnila šíření nemocí na pracovištích. Můžeme tedy odpovědět na důležitou otázku, zda je se zavedením karenční doby spojeno větší riziko přecházení nemocí a šíření nemocí mezi spolupracovníky. Předpokládáme přitom, že vysoký výskyt onemocnění v okrese (vyhlášení stavu epidemie) nezvyšuje počet těch, kteří nemocenskou zneužívají, tedy čerpají, byť jsou práce schopní. V našem regresním modelu se zaměřujeme na odhady tří koeficientů, které vyjadřují: 1. Rozdíl v absenci na pracovišti v obdobích před a po reformách nemocenské. 2. Vztah mezi mírou nemocnosti v okrese a počtem hodin absencí na pracovišti. 3. Míru, do jaké zaměstnanci v okresech s vysokou nemocností mění své chování (absence na pracovišti) v reakci na reformy nemocenského pojištění. Odhad ukazuje, zda u zaměstnanců v okresech se zvýšenou potřebou čerpání nemocenské díky vyššímu vystavení infekčním nemocem byla reforma spojena se změnou struktury jejich absencí. 11