Page 6 - IDEA Studie 2 2016 Vliv vrstevniku na koureni mladeze

Při zkoumání chování mládeže zdůrazňují sociologové i ekonomové důležitost sociálních interakcí mezi vrstevníky. Znát sílu vlivu vrstevníků na rozhodování mládeže o rizikovém chování je důležité při tvorbě politik zaměřených na omezení tohoto chování. Měřením toho, do jaké míry se čeští středoškoláci učí kouřit od svých nových spolužáků při přechodu ze základní na střední školu, se zabývá i tato studie.
Vliv vrstevníků má řadu různých vysvětlení a mechanismů, jak funguje v praxi. Každý si jistě vzpomene na nějaký příklad z vlastní zkušenosti, kdy třeba starší kamarádi přemlouvají ty mladší ke kouření a poskytují jim informace o tom, jak a kde sehnat cigarety a peníze na jejich nákup. Případně se chlapec nebo dívka snaží být součástí party, nebýt vněčem horší, když spolu vyrazí na diskotéku nebo do restaurace. A samozřejmě pokud je v restauracích dovoleno kouřit, je snadnější najít místo, kde ktěmto negativním efektům může docházet a nákaza kouřením se rozšiřuje ještě rychleji.
Tato studie vychází z výzkumného článku Tracking and Peer Effects in Smoking. Výzkum využívá k identifikaci vlivu vrstevníků na kouření mladých moment přechodu studentů ze základní na střední školu. Vychází zdat ESPAD, která monitorují konzumaci cigaret, alkoholu a jiných drog u šestnáctiletých studentů, zhruba 7 měsíců po jejich vstupu na střední školu a umožňují rozlišit studenty, kteří denně kouřili již na základní škole a ty, kteří začali až na střední škole. Studie pracuje s definicí kouření Lundborga (2006), podle kterého je kuřákem člověk, který kouří denně, nebo téměř denně. Vrstevníky představují spolužáci ve stejné třídě na střední škole.
Studie též představuje novou identifikační strategii, ve které je při odhadu vlivu vrstevníků použit model rozhodování o výběru střední školy. Použití tohoto modelu spolu s možností rozlišit v datech studenty, kteří s kouřením začali již na základní škole, umožnilo překonat hlavní metodické problémy, které jsou sodhadováním vlivu vrstevníků spojené. Tyto problémy pramení z toho, že výskyt podobného chování ve skupině lidí nemusí nutně potvrzovat sociální interakci mezi členy skupiny (Manski, 1995; Angrist, 2014).
Metodika a data
Základní ekonometrický postup pro odhad vlivu vrstevníků využívá lineární regresní analýzu, ve které stojí na levé straně jako nezávislá proměnná pravděpodobnost, že daný jednotlivec denně kouří. Na straně vysvětlujících proměnných stojí průměr
4