Page 21 - IDEA Studie 2 2022 Statni zamestnanci a urednici

STÁTNÍ ZAMĚSTNANCI A ÚŘEDNÍCI: KDE PRACUJÍ A ZA KOLIK? IDEA 2022 Ministerstva zahraničí je to pak 157 %. Ponecháním těchto kapitol v grafech časových řad by došlo ke značnému zkreslení zejména Grafů A6. Kumulovaná změna reálných výdajů na platy státních úředníků. Celkové reálné změny platů a počtu zaměstnanců. Příloha 2 studie obsahuje variantu Grafu 4. Počet státních úředníků 2003–2020 (v tisících), vekteré jsou kapitoly ministerstev vnitra a zahraničí zahrnuty. U časových řad průměrných platů jsme ministerstva vnitra a zahraničních věcí nechali zahrnutá, i když i u nich může dojít k mírnému zkreslení (například pokud došlo k přesunu zaměstnanců s vysokými platy). Podobně jako u těchto dvou ministerstev mohlo dojít k výrazným změnám v počtech zaměstnanců kvůli změnám organizačních struktur, o kterých nevíme. Zároveň upozorňujeme, že pohyby v časových řadách mohou být způsobené i přesuny agend a útvarů mezi úřady, které v analýze nemůžeme zohlednit. Podobné změny nejsou konzistentně a veřejně dokumentovány. Výdaje na platy Pracujeme pouze s výdaji na platy, nezahrnujeme tzv. ostatní platby za provedenou práci, které zahrnují např. odměny pracovníků zaměstnaných na dohody o provedení práce. Tato data sice v datové sadě jsou, není je ale možné vztáhnout k počtům těchto osob, které sledovány nejsou. Stejně tak naše data nezahrnují odvody zaměstnavatele a další náklady na zaměstnance, takže jde opravdu o hrubé platy, nikoli o náklady práce. Ve vztahu k platům zaměstnanců škol (příspěvkové organizace v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) také platí, že skutečné platy těchto zaměstnanců mohou být jiné, např. protože na ně z vlastních zdrojů přispívá samospráva, která zřizuje školy. Máme za to, že pokud například některé obce doplácejí na platy svých učitelů, výsledný vyšší průměrný plat (ani dodatečné výdaje na platy) nejsou zahrnuty v datech, která využíváme, protože nejde o výdaj státního rozpočtu. A konečně pracujeme pouze s platy zaměstnanců, kteří podléhají rozpočtové regulaci a jako takové je stát sleduje, tj. nejde o veškeré platy hrazené z prostředků státního rozpočtu (nejsou zde např. platy vysokoškolských učitelů či zaměstnanců organizací, které jsou např. příjemci dotací, prostředků na výzkum a vývoj či dodavateli veřejných zakázek.) Naopak zde jsou zahrnuty výdaje platy, které sice hradí státní rozpočet, ale jsou kryty rozpočtem evropským – jde např. o platy státních zaměstnanců pracujících na projektech hrazených z evropských strukturálních a investičních fondů, kde je příjemcem stát. 19