Page 13 - IDEA Studie 3 2017 Zeny a muzi v ceskem vyzkumu

Publikační produktivita mužů a žen
V této sekci porovnáváme publikační produktivitu mužů a žen, kterou vyjadřujeme počtem článků za období let 2009–2013 vztaženým k počtu jejich autorů. V následujících srovnáních každému muži a ženě opět započítáváme pouze jejich proporcionální autorský podíl na každém článku ve WoS. Zde je důležité poznamenat, že (stejně jako u údajů v Tabulce 1) by bylo chybné interpretovat zjištěné rozdíly jako odraz rozdílných schopností mužů a žen. V literatuře studující genderové rozdíly ve vědeckých výstupech (viz odkazy v úvodní sekci) je jasně zdůrazněna přítomnost bariér, kterým ženy čelí. Naše popisné statistiky tyto bariéry neměří, a tedy neporovnávají výkony podané za srovnatelných podmínek. Námi měřené rozdíly jsou výsledkem mnoha faktorů včetně rozdílné selekce mužů a žen do jednotlivých oborů, jejich postavení v těchto oborech, možnosti spoluautorství, sladění pracovního a rodinného života atd. Například je třeba mít na paměti, že existující údaje neumožňují zohlednit rozdíly ve výši úvazků či průměrného věku vědců a vědkyň, který je jistě nižší u vědkyň. Ženy mají pravděpodobně v průměru nižší úvazky než muži a v průměru kratší dobu aktivního výzkumu vesledovaném období 2009–2013 (s ohledem na jejich větší zapojení do plnění rodičovských povinností a s ohledem na relativně nedávné navyšování zastoupení žen mezi absolventy doktorského studia). Proto jsou námi měřené rozdíly vevýstupech na hlavu (produktivitě) jistě ovlivněny rozdílnými vstupy. Zajímavé je zde srovnání mezi oborovými skupinami, které může motivovat další analýzy odhalující příčiny rozdílů.
Tabulka 2b ukazuje počet článků (sloupce 1, 4), počet autorů (sloupce 2, 5) a publikační produktivitu vyjádřenu počtem článků na autora (sloupce 3, 6) v dělení podle žen a mužů. Poslední sloupec (7) dává do poměru publikační produktivitu mužů a žen. Ve všech oborových skupinách vykazují muži publikační produktivitu výrazně vyšší než ženy. Nejnižší rozdíly produktivity (o 37%) nacházíme ve společenských vědách, naopak v chemických a biologických vědách je publikační produktivita mužů téměř dvojnásobná.
Tabulka 2c je obdobou Tabulky 2b, ale je založena pouze na článcích publikovaných v horní polovině významnějších časopisů (ovšem počet autorů vstupující do výpočtu je stejný, tedy celkový). Ze srovnání s Tabulkou 2b plyne, že ve všech oborových skupinách jsou rozdíly publikačních produktivit vnejvýznamnějších časopisech ještě výrazněji vychýleny ve prospěch mužů. Největší rozdíly jsou patrné v chemických vědách, kde muži vykazují více než 2x vyšší publikační produktivitu než ženy. Naopak nejmenší rozdíly nacházíme v technických a informatických vědách, ale i tam rozdíly činí přibližně 50 %.
11