Page 17 - IDEA Studie 5 2016 Danova podpora rodin s detmi

Průměrná výše podpory domácností s nezaopatřenými dětmi prostřednictvím sociálních dávek odpovídá 16,2 % jejich superhrubých příjmů. To je více jak šestkrát více než ubezdětných domácností, u kterých sociální dávky tvoří 2,6 % jejich superhrubých příjmů. Polovinu sociálních dávek u domácností s nezaopatřenými dětmi tvoří dávky spojené s přítomností dětí v domácnosti (peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, příspěvek na dítě a porodné). Druhou polovinu pak dávky podmíněné nízkými příjmy a špatnou ekonomickou situací (dávky hmotné nouze, příspěvek na bydlení), nebo ostatní dávky (například dávky podmíněné zdravotním stavem, nezaměstnaností apod.). Podíl dávek podmíněných nízkými příjmy a špatnou ekonomickou situací k superhubým příjmům je tak u domácností s nezaopatřenými dětmi v průměru vyšší než u bezdětných domácností.
U domácností s nejmladším dítětem od 1 do 3 let odpovídá výše sociálních dávek v průměru 25,3 % jejich superhrubých příjmů, a je tedy téměř desetkrát vyšší než u bezdětných domácností. Téměř 85 % z této podpory tvoří dávky spojené s přítomností dětí v domácnosti, zbytek pak dávky podmíněné nízkými příjmy a špatnou ekonomickou situací nebo ostatní dávky. I u domácností s nejmladším dítětem od 1 do 3 let jsou dávky, podmíněné nízkými příjmy a špatnou ekonomickou situací v průměru vyšší vzhledem k superhrubým příjmům než u bezdětných domácností.
Průměrná výše sociálních dávek vzhledem k superhrubé mzdě i jejich struktura je u všech typů domácností výrazně ovlivněna příjmem. V prvním příjmovém decilu je poměr sociálních dávek vzhledem k superhrubým mzdám výrazně vyšší než u vyšších příjmových decilů a u domácností s dětmi převyšuje jejich superhrubé příjmy, jak ukazuje graf 7 níže. To je způsobeno výraznou přítomností dávek podmíněných nízkým příjmem nebo špatnou ekonomickou situací.11
U vyšších decilů pak podíl dávek na superhrubých příjmech klesá spolu s rostoucím příjmem domácnosti. U domácností s nejmladším dítětem od 1 do 3 let klesá podíl dávek z 25 % na 4 % superhrubé mzdy, udomácností s dětmi ze 16 % na 2 % a u bezdětných ze 7 % na 0,1 %.
Podíl dávek na superhrubé mzdě je nezávisle na výši příjmu vyšší u domácností sdětmi než u bezdětných domácností. Domácnosti s nezaopatřenými dětmi snejvyššími příjmy (v desátém příjmovém decilu) pobírají v poměru vůči své
11 Velmi vysoký podíl sociálních dávek na superhrubých příjmech v nejnižším příjmovém decilu výrazně zvyšuje i průměrné hodnoty podílu všech sociálních dávek na superhrubých příjmech za jednotlivé typy domácností prezentované výše. Ty jsou průměrem za všechny domácnosti, včetně prvního příjmového decilu. Bez prvního decilu je průměrná výše sociálních dávek vzhledem k superhrubé mzdě u všech typů domácností výrazně nižší. U domácností s nezaopatřeným dítětem je rovná 6 % (s prvním decilem 16,2 %) tedy pětkrát více než u bezdětných domácností, u kterých je to pouze 1,2 % (s prvním decilem 2,6 %). U domácností s nejmladším dítětem by výše sociálních dávek odpovídala 15,7 % jejich superhrubých mezd (s prvním decilem 25,3 %), tedy více jak třináctkrát více než u bezdětných domácností. Průměrný podíl dávek podmíněných nízkými příjmy nebo špatnou ekonomickou situací vůči superhrubé mzdě domácnosti za druhý až 10 příjmový decil je u domácností s nezaopatřenými dětmi i s nejmladším dítětem od 1 do 3 let nižší než u bezdětných domácností.
15