Page 6 - IDEA Studie 5 2017 Prisnejsi tresty za vrazdy

2. Dopady na počet vězňů
Dopady tohoto opatření zkoumáme pomocí kvantitativního modelu PRISMOD.6 Model slouží k predikcím budoucího vývoje počtu vězňů a k simulaci dopadů změn trestní politiky na vězeňskou populaci. Simuluje počet vězňů ze vstupních parametrů trestní politiky, jako jsou počet spáchaných činů, objasněnost, procento ukládaných nepodmíněných trestů nebo délka trestů. Model pracuje s devíti kategoriemi trestných činů. Vraždy, jako specifický trestný čin s nejdelšími tresty a nejvyšším využitím věznic se zvýšenou ostrahou, jsou logicky jednou ze samostatných kategorií.
Poslanecký návrh by zvýšil délku ukládaných trestů a v důsledku toho i počet vězňů. Klíčovou otázkou je, o kolik by se zvýšila průměrná délka trestů ukládaných za vraždy. To závisí na tom, jak by soudci v individuálních případech na změnu zákona zareagovali. Pro potřeby modelování předpokládáme, že tresty ukládané za vraždy dle dnešních odstavců 1 a 3) by se nezměnily, neboť nejsou návrhem přímo ovlivněny. U trestů za vraždy dle odstavce 2) potom analyzujeme dva krajní scénáře:
1. Vminimálním scénáři modelujeme nejmírnější možné zvýšení trestů. Předpokládáme, že u těch vražd, kde soudy dnes ukládají tresty pod 15 let, by ukládaly novou nejnižší možnou sazbu, tj. 15 let. U vražd, kde dnes ukládají tresty v délce 15 až 20 let, by ukládaly stejné tresty i nadále, neboť novela v tom nijak nebrání.
2. Maximální scénář. Soudy by vraždy dle dnešního odstavce 2 trestaly stejně přísně, jako dnes trestají vraždy v odstavci 3, když ukládají tresty v délce 15 a více let. Tj. průměrná délka trestů v dnešním odstavci 2 by vzrostla na úroveň těch trestů dle odstavce 3, které dosahují alespoň 15 let. Tento krajní předpoklad vlastně znamená, že by soudci „poslechli“ pokyn zákonodárce, dle kterého tyto středně závažné vraždy mají být posuzovány stejně přísně, jako ty dnešní nejzávažnější.
Tabulka 1 ukazuje, jak se oba scénáře projevují v délce ukládaných trestů. V letech 2011- 2015 bylo dle odst. 2 za vraždu odsouzeno průměrně 33 osob ročně, ktrestům o průměrné délce 14,4 let. Pokud by soudy pouze nahradily dnešní tresty pod 15 let novou dolní sazbou 15 let (minimální scénář), vzrostla by průměrná délka trestů na 15,2 let. Pokud by soudy začaly trestat vraždy v odst. 2 stejně přísně, jako dnes trestají odst. 3 (maximální scénář), průměrná délka trestů by stoupla na 17,5 let.
6 Detailní popis modelu podává certifikovaná metodika Dušek, Buonanno a Vávra (2015). 4