Page 10 - IDEA Studie 6 2015 Vek odchodu do duchodu
P. 10

ÚVOD
Současná demografická situace a její projekce představují pro Českou republiku zásadní otázku udržitelnosti veřejného důchodového a zdravotního systému. Česká populace stárne a bude žít déle než předchozí generace – před více než dvaceti lety, v roce 1992, činila střední délka života u padesátiletých českých mužů v průměru 72,6 roku a u padesátiletých českých žen 78,6 roku. Avšak v roce 2012 čeká padesátileté muže v průměru již 27,3 roku života a ženy stejného věku 32,4 roku života. Podle mediánové prognózy Českého statistického úřadu se počet lidí v zemi starších 65 let do roku 2050 zdvojnásobí a počet lidí starších 85 let třikrát převýší současný stav.
Česká populace stárne v důsledku narůstající dlouhověkosti související se zlepšováním zdraví a zdravotní péče, fyzicky méně náročnou prací a rostoucí kvalitou sociální péče a života obecně. Na druhou stranu dochází k poklesu plodnosti – po roce 1992, kdy celková porodnost činila 1,72 dítěte na ženu, tento ukazatel trvale klesal na 1,45 dítěte v roce 2012 (ČSÚ, 2014). Podle projekce ČSÚ poklesne podíl populace vekonomicky aktivním věku (15-64let) doroku 2050 zdnešních 68% na méně než 54 %.
Tyto demografické změny představují jednu z největších výzev pro udržitelnost veřejných financí a důchodového systému. Promítají se do zjištění Evropské rady – Česká republika čelí dlouhodobým rizikům udržitelnosti, zejména kvůli očekávaným nárůstům výdajů na důchody a na zdravotní péči. Ve svých doporučeních vznesla Evropská Rada požadavek, aby Česká republika zrychlila tempo zvyšování zákonného věku odchodu dodůchodu1, podporovala zaměstnanost starších pracovníků, odstranila veřejnou podporu předčasných odchodů do důchodu, významně zlepšila cenovou efektivitu výdajů na zdravotnictví a uskutečnila standardizované postupy pro pravidelné zvyšování zákonného věku odchodu do důchodu. Není třeba dodávat, že Sobotkova vláda se k návrhům na tak rychlé zvyšování zákonného věku vyjádřila nesouhlasně.2
Jedna z mála hlavních dostupných strategií zacílených na prodloužení produktivní a společensky únosné participace starších pracovníků natrhu práce je odkládání skutečného věku odchodu dodůchodu, ktomu doprovázené opatřeními řešícími pracovní podmínky (tzv. age management), zdravotní péči a jiné sociální politiky.
1 Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejného důchodového systému, zejména zrychleným zvyšováním zákonného věku odchodu do důchodu a jeho následným zřetelnějším navázáním na změny střední délky života. Podporovat zaměstnatelnost starších pracovníků a revidovat mechanismus indexace důchodů. Přijímat opatření k významnému zlepšení cenové efektivity a řízení sektoru zdravotnictví, zejména v oblasti nemocniční péče.
Internet: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/csr2014/csr2014_council_czech_en.pdf
2 Vládní tisková zpráva z června 2014: Negativně se vláda staví k návrhu části doporučení týkající se urychlení věku odchodů do důchodu. Již současně platné tempo považeuje vládat za poměrně vysoké, což s sebou přináší řadu sociálních problémů. Takováto zásadní systémová změna penzijního systému je pro vládu neakceptovatelná.
 8


























































































   8   9   10   11   12