Page 37 - IDEA Studie 6 2015 Vek odchodu do duchodu
P. 37

KAPITOLA 5: SIMULACE
Tato kapitola přináší další náhled nazkoumanou problematiku a předkládá kvantitativní simulace založené na regresní analýze. Konkrétně simulujeme míru vlivu hypotetické situace, pokud by česká populace (se svou stávající osobní charakteristikou, demografií, vzděláním atd.) byla vystavena prostředí politiky jiné země či jiného časového období, jaký by to mělo dopad na statutární věk odchodu do důchodu a zaměstnanost v České republice. Tímto postupem do jisté míry překonáváme omezení částečných vhledů, kterými jsme se zabývali v předchozích kapitolách, a vyrovnáváme se s názorem, že rozhodnutí o odchodu do důchodu a opráci jsou motivována nikoli jen institucionálním nastavením důchodového systému v jednotlivých zemích, nýbrž i zdravotním a socio-ekonomickým stavem populace.
Pro tyto simulace používáme data SHARE nabíraná v letech 2007 a 2011. Stejně jako vezbytku analýzy používáme původní váhy, abychom zajistili reprezentativnost našich simulací na úrovni státu. Svůj přístup vysvětlujeme s využitím příkladu mužů a žen v České republice a Švédsku. Stejný přístup používáme i s ohledem na dvě další země: Nizozemsko a Rakousko, pro které máme dostatečný počet dat SHARE.
Hlavní zjištění ze simulací
Na tomto místě přinášíme shrnutí klíčových faktů z našich simulací. Další technické a metodologické detaily jsou uvedeny na konci této kapitoly.
 I přes rozdíly v socio-ekonomické historii České republiky a západních států běhemdruhé poloviny 20. století a navzdory horším průměrným socio- ekonomickým podmínkám České republiky nenacházíme mezi těmito zeměmi velké rozdíly v zaměstnanosti nebo incidenci odchodu do důchodu.
 Rozdíly mezi Českou republikou a Švédskem ve struktuře vzdělání (v ČR průměrně nižší úroveň dosaženého vzdělání), zdravotním stavu (horší fyzický a kognitivní zdravotní stav), struktuře povolání (vyšší podíl manuální práce), počtu vychovaných dětí a složení domácností poměrně málo přispívají k vysokému rozdílu v míře zaměstnanosti a incidence odchodu do důchodu. Jediný hlavní faktor, který při rozhodování o odchodu do důchodu má vliv, jsou podle všeho institucionální pobídky v podobě zákonného věku odchodu do důchodu a program daňových výhod.
 Rozdíly v zaměstnanosti a odchodu do důchodu mezi oběma zeměmi přetrvávají (při kontrole osobních charakteristik) – u žen (větší) i u mužů (menší).
35


























































































   35   36   37   38   39