Page 39 - IDEA Studie 6 2015 Vek odchodu do duchodu

fondech. Švédští důchodci (starší 65 let) s nízkým příjmem mají garantovanou minimální penzi, financovanou zrozpočtu vlády. Druhý pilíř tvoří povinná zaměstnanecká penze, hrazená celostátními kolektivními dohodami prourčité profese, nebo dobrovolné penzijní programy organizované zaměstnavateli bez kolektivních smluv. Statutární věk odchodu do důchodu je flexibilní, mezi 61 a 70 lety. Jedinci svůj odchod do důchodu volí sami a odložený odchod je odměněn prémií (ti, kdo odejdou dodůchodu brzy v61letech, pobírají 72% průměrného důchodu, zatímco ti, kteří odejdou později – v 70 letech, pobírají 157 % průměrného důchodu). Výše důchodového příjmu se odvozuje na základě ukazatele střední délky života švédských mužů a žen.
Regresní model
Byl stanoven a odhadnut lineární regresní model4 zaměstnanosti (Ei=1 pokud osoba i je zaměstnaná a Ei=0 pokud zaměstnaná není) jako
𝑬𝒊 = 𝑨 + 𝑫𝑬𝑴𝑶𝑮𝑹𝑨𝑭𝑰𝑬𝒊 ∗𝑩𝟏 + 𝒁𝑫𝑹𝑨𝑽Í𝒊 ∗𝑩𝟐 + 𝑽Ě𝑲𝒊 ∗𝑩𝟑 + 𝒆𝒊 (1)
Vysvětlující proměnné jsou zastoupeny třemi vektory: DEMOGRAFIE, ZDRAVÍ a VĚK. Vektor DEMOGRAFIEi je založen na indikátorových proměnných dosaženého vzdělání (nižší, střední a vyšší vzdělání), poslední vykonávané profese (odborná profese, veslužbách, manuální profese), rodinného stavu (život single, nebo v manželském páru/s partnerem) a počtu vychovaných dětí (žádné, jedno, dvě a více). Individuální zdravotní situace je zachycena indikátorovými proměnnými ve vektoru ZDRAVÍi – pro něj byly použity proměnné popsané ve 3. kapitole a v příloze (počet chronických chorob, index ADL, kognitivní schopnosti, subjektivně vnímané zdraví, síla stisku, míra deprese). Dopad věku je zachycen linear splines funkcí s body zalomení nastavenými na věk 55, 60, 65, 70 a 75 let.
Na základě datového souboru SHARE vlny 5 z roku 2013 byl odhadnut model (1) pro populaci českých žen ve srovnávací zemi – Švédsku. Pomocí odhadů švédských koeficientů A, B1, B2, a B3 jsme vypočítali očekávané výsledky pro vzorek českých žen a mužů (zvlášť) s využitím jejich skutečných (českých) demografických, zdravotních a věkových charakteristik. Tímto způsobem simulujeme hypotetickou pravděpodobnost zaměstnanosti českých žen (s jejich skutečnými osobními charakteristikami) ve švédském prostředí.
Graf 5.1 znázorňuje věkové profily průměrné pravděpodobnosti zaměstnanosti (podíl zaměstnaných osob v populaci): profil skutečné pravděpodobnosti zaměstnanosti vČeské republice (nazvaný Real CZ a označený „+“), profil skutečné pravděpodobnosti zaměstnanosti ve Švédsku (nazvaný Real SE a označený „o“), a profil simulované pravděpodobnosti zaměstnanosti propopulaci českých žen s využitím švédských koeficientů (nazvaný Simulated CZ, bez značky).
4 Jako alternativa byl použit model Probit, přičemž klíčové faktory nebyly ve výsledné simulaci ovlivněny.
37