Page 41 - IDEA Studie 6 2015 Vek odchodu do duchodu

do důchodu nezávisle na jakékoli možné práci prováděné během následujících důchodových let. Simulace tohoto alternativního modelu byla vytvořena, neboť zaměstnanost po zákonném odchodu do důchodu se v České republice stává rozšířeným jevem. Mezioběma zeměmi lze pozorovat nápadný rozdíl vodchodu dodůchodu užen. Tento rozdíl vpodílu důchodců vevěku 60let činí téměř 70 procentních bodů a ve věku 65 stále téměř 40 procentních bodů. Stojí za zmínku, že osobní a zdravotní podmínky hrají při rozhodnutí odejít do důchodu v jakémkoli věku jen zanedbatelnou roli a jedinou klíčovou determinantou je institucionální prostředí.
S využitím stejného metodologického postupu jsme vytvořili simulace pro české a švédské muže. Výsledné profily jsou znázorněny v pravých panelech Grafů 5.1 a 5.2 a jsou velmi podobné rozhodovacím strategiím zjištěným u žen. Rozdíly jsou podobné, avšak nápadně menší. Upravděpodobnosti zaměstnání a rozhodování oodchodu do důchodu bychom nezaznamenali téměř žádné rozdíly v chování mezi českými a švédskými muži, pokud by Češi žili v systému sociálního státu Švédska.
Stejným způsobem byla provedena simulace pro Českou republiku a Rakousko. Jak ukazují Grafy 5.3 a 5.4, rakouský sociální a penzijní systém je mnohem bližší systému České republiky, přestože pravděpodobnost zaměstnanosti je vyšší pro obě pohlaví a odchod do důchodu je nižší u mužů v České republice. Přijetí rakouských důchodových politik by vedlo ke snížení zapojení do pracovní síly u mužů i žen a častější volbě důchodu u českých mužů.
GRAF 5.3
Pravděpodobnost zaměstnanosti vČeské republice a Rakousku vroce 2013
39