Page 42 - IDEA Studie 6 2015 Vek odchodu do duchodu

GRAF 5.4
Pravděpodobnost odchodu dodůchodu vČeské republice a Rakousku v roce 2013
Simulace českých žen a mužů byla na stejném principu provedena také pro politický kontext Nizozemí – představuje jakýsi simulační „mezistupeň“ institucionálního prostředí Švédska a Rakouska. Výsledné grafy lze nalézt v příloze.
Dopady nezaměstnanosti
V analýze České republiky a Švédska jsme přiřadili regionálně specifické indikátory nezaměstnanosti. Konkrétně jsme sestavili míry nezaměstnanosti podle regionu, míry nezaměstnanosti podlepohlaví a podíl osob starších 50let naobyvatele regionu. Jelikož se ukázalo, že tyto proměnné spolu vysoce korelují, model (1) byl pozměněn pouze o celkovou míru nezaměstnanosti vztaženou k věku.
V případě České republiky má nezaměstnanost významný dopad na zaměstnanost a odchod dodůchodu užen, avšak umužů nebyl zjištěn dopad žádný. Jak sedalo očekávat, dopad nezaměstnanosti na pravděpodobnost odchodu do důchodu u žen je pozitivní a jeho vliv napravděpodobnost zaměstnanosti je negativní. Konkrétně u padesátiletých žen jeden procentní bod rozdílu v míře nezaměstnanosti implikuje rozdíl cca 3,3% v míře zaměstnanosti. Každých dalších 10 let věku snižuje marginální dopad dalšího roku věku o zhruba polovinu (o 1,7 procentních bodů na cca 1,7 %). Odpovídající dopad na pravděpodobnost odchodu do důchodu je menší (1% rozdíl v pravděpodobnosti ve věku 50 let). Je třeba poznamenat, že míra nezaměstnanosti napříč českými regiony kolísá mezi 5 % a 18 %. Z toho vyplývá, že maximální rozdíl v dopadu na míru zaměstnanosti je asi 20 procentních bodů (13*1,5) a na pravděpodobnost odchodu do důchodu 10 procentních bodů (13*1,0). Ve Švédsku jsme nezjistili žádný statisticky významný dopad. Tyto odhady jsou shrnuty v Tabulce 5.1.
40